Olympijský deník Roberta Mikoláše: Panda velká - novodobý čínský symbol

Letní olympijské hry v Pekingu se blíží ke svému závěru. Poslední z více než 300 sad medailí už má své majitele. V čínské metropoli také končí velký turnaj v neolympijském sportu, kterého se účastnilo 43 zemí, a to v kung-fu. Tradiční čínské bojové umění se Peking léta snaží prosadit do rodiny olympijských soutěží a doufá, že mu pomůže i úspěšný film "Kung-fu panda". Navíc tato medvědovitá šelma je novodobým čínským symbolem a do pekingské ZOO za ní hlavně v neděli míří tisíce lidí. A dnešní Deník Roberta Mikoláše je právě o pandách.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Největší pozornost v ZOO poutá pavilon pandy velké

Největší pozornost v ZOO poutá pavilon pandy velké | Foto: Robert Mikoláš

Zoologická zahrada ve čtvrti Si-čcheng je plná návštěvníku už od časného rána. Původně byl park patřící císařům z dynastie Ming přeměněn v ZOO v roce 1908. Letos tak slaví stoleté výročí založení.

Najdete tady hlavně vzácné a ohrožené živočichy včetně tygra mandžuského a tibetského jaka. Největší pozornost ale poutá pavilon pandy velké.

"Panda je krásná, milujeme tohle zvíře. Je skutečným národním symbolem a pokladem. Když jí vidíte, jak jí bambus, není nic roztomilejšího," říká 27letý Liou Lej.

Jeho manželce, Jang Jü Lu se prý dokonce líbí víc než její partner. "Je úžasná, člověk by si jí hned pohladil, ale vím, že je člověku nebezpečná. Přesto takhle za sklem byste neřekli, že jde o šelmu," dodává.

Okolo nás cvakají spouště desítek fotoaparátů, panda si jich ale nevšímá a dál okusuje bambus. Nejvíce obdivovatelů má černobílý medvídek pochopitelně mezi dětmi.

"Mám jí moc rád, tahle pochází ze zemětřesením postiženého S´-čuanu. A hned bych si sní hrál, kdyby to šlo, aspoň si jí pohladit," přeje si osmiletý Čung Tchien Ce.

Celkem osm pand bylo krátce po květnovém zemětřesení přepraveno ze S´-čuanu do Pekingu, kde se okamžitě staly miláčky obyvatel metropole i návštěvníků her.

Čína také v posledních letech používá i takzvanou pandí diplomacii, kdy tato vzácná zvířata daruje zahraničním vládám jako symbol přátelství. V průběhu olympiády dokonce tuto nabídku přijal i Tchajwan, který jí z politických důvodů dlouho odmítal. Bez ohledu na to, že sportovci z tohoto ostrova jako jediní právě kvůli postoji Pekingu nemohou používat vlastní hymnu i vlajku a třeba tchajwanští fanoušci tak na stadionech mávali vlajkou barmskou, která je podobná.

Pandy ale všechny tyto události nechávají v klidu. A tak aspoň, i když samy v zajetí, rozdávají radost druhým. "Úžasná je ve filmu Kung-fu panda, kde nakonec hlavní hrdina porazí ošklivého a zlého sněžného levharta Tchaj Lunga", vypráví Čung Tchien Ce.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme