Moskva dnes varovala Spojené státy, že pokud zaútočí letecky proti islamistům v Sýrii - bez souhlasu Damašku nebo OSN - bude údery považovat za akt agrese. Letecké údery zmínil v nové strategii boje proti teroristům americký prezident Barack Obama. Za největší hrozbu současnosti označil radikály z Islámského státu. V případě nutnosti prý Amerika zasáhne v Sýrii stejně jako v Iráku. Do Iráku navíc Obama posílá dalších skoro 500 vojáků, i když pozemní operaci vylučuje.

19:04 11. září 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Prezident Barack Obama přímo zmínil možnost, že americké síly udeří na pozice Islámského státu v Sýrii bez souhlasu legitimní vlády této země. Takový krok - bez příslušného rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN - by se stal aktem agrese, hrubým porušením norem mezinárodního práva," prohlásil mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič.

Moskva je jedním z nejbližších spojenců režimu syrského prezidenta Bašára Asada, kterého neopustila ani během občanské války v Sýrii. V případě amerických náletů lze podle mluvčího předpokládat, že terčem by se stala i syrská vládní vojska, z čehož by mohly vyplynout „ty nejtěžší následky" v podobě další eskalace konfliktu.

„Spojené státy dlouho zavíraly oči nad počínáním radikálních živlů v Sýrii, protože předpokládaly, že je využijí ke svržení legitimní vlády v Damašku. Ale nakonec si uvědomily rozsah pohromy, která postihla prakticky celou oblast Blízkého východu," řekl Lukaševič o Obamově strategii.

Ještě horší je podle Moskvy to, že Washington "není schopen zřeknout se dvojího metru" a "snaží se nahradit kolektivní boj s mezinárodním terorismem dvojsmyslnými manévry".

Spojené státy totiž na jedné straně pomáhají irácké vládě v boji proti islamistům, současně však Obama žádá Kongres o půl miliardy dolarů na podporu syrské opozice, která se "ve svém celku jen málo odlišuje od radikálů z Islámského státu", dodal Lukaševič.

Američané zveřejněnou strategii Baracka Obamy podporují. „Prezident Obama váhal tři roky, než se rozhodl tam zasáhnout, a to z velmi dobrého důvodu. Nikdo rozumný nechce u moci držet prezidenta Asada, ale zároveň není vůbec jisto, za co a pro jaké hodnoty bojují jeho oponenti,“ vysvětluje Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu.

USA rozšíří operaci proti hnutí Islámský stát, pozemní akci ale Obama vylučuje

Číst článek

„Ti, kdo Obamu mají neradi, jej viní z nerozhodnosti. Ale řekl bych, že americká veřejnost chápe, že být nerozhodný ve skutečně složité situaci je lepší než USA zatáhnout do války, jak to udělal Obamův předchůdce. Veřejné mínění je tedy zatím na straně prezidenta, ale to se přirozeně může změnit, protože situace na Blízkém východě je notoricky nestabilní,“ míní.

K reakci Ruska Lukše podotýká, že když se dva perou, třetí se směje. „A tím třetím tady může být buď pan prezident Putin, který se rozhodně raduje z každé špatné zprávy, protože mu to dovolí pokračovat v krádežích ukrajinského území. A v porovnání s různými pseudoválečníky na Blízkém východě vypadá pomalu jako Metternich diplomacie,“ komentuje Lukeš a dodává:

„Ale tím třetím může být také prezident Asad, který dnes vypadá vlastně také jako ta racionálnější, rozumnější, dokonce snad humánnější alternativa k fanatikům z Islámského státu.“

Veronika Sedláčková, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít