Zprávy → Svět7. listopadu  2016 v 07:32  

7 věcí, které byste měli vědět o amerických prezidentských volbách

Kdo bude vyhraje 58. prezidentské volby v USA? (fotokoláž) - Foto:  Reuters

Kdo bude vyhraje 58. prezidentské volby v USA? (fotokoláž)Foto:  Reuters

OTÁZKY A ODPOVĚDI. Po primárkách, volebních shromážděních, nejrůznějších mediálních kauzách a několikamilionových investicích do kampaní se americký volební maraton chýlí ke konci. Američanům zbývá jediné – 8. listopadu zvolit, kdo nahradí Baracka Obamu v Oválné pracovně. Připravili jsme pro vás přehledný souhrn, který vám pomůže porozumět americkým prezidentským volbám i tomu, co přijde po nich.

1. To, že je někdo americký občan starší 18 let, ještě neznamená, že může volit. Proč? 

Aktivní volební právo mají sice všichni Američané starší 18 let zaručené ústavou. Pokud ale chtějí volit, musí se nejprve zaregistrovat. Stačí vyplnit formulář, v některých případech to lze i online nebo přímo ve volební místnosti, bez registrace to ale nejde. 

2. Na hlasovacích lístcích lidé zaškrtávají nebo doplňují jména svých favoritů, přímá volba to ale tak úplně není. Jak se tedy volí americký prezident? 

Každému z 50 států (a okrsku District of Columbia s hlavním městem Washingtonem) je podle lidnatosti přiřazen určitý počet volitelů (například Kalifornie má 55 volitelů, Wyoming 3), vzniká takzvaný Sbor volitelů. Voliči v jednotlivých státech hlasem pro kandidáta tak vlastně vybírají volitele, kteří se přikloní na jeho stranu. Platí přitom pravidlo „vítěz bere vše“: všichni volitelé připadají kandidátovi, který v daném státě zvítězí. (Výjimkou jsou státy Nebraska a Maine, které jsou rozdělené na okrsky.) 

Čtěte také: 7 historických volebních momentů, které dovedly Ameriku k Trumpovi

Volitelů je celkem 538, což odpovídá součtu členů obou komor Kongresu a tří volitelů za D. C. Aby se kandidát stal prezidentem, musí získat nadpoloviční většinu, tedy 270 volitelských hlasů. V případě, že by nikdo nadpoloviční většinu hlasů nezískal, volí prezidenta parlament. 

3. Nepřímá volba se možná zdá jako formalita, americkými dějinami už ale několikrát zahýbala. Komu pomohla k vítězství? 

Nepřímý volební systém v USA už ve čtyřech případech zvrátil výsledek, který by určila přímá volba. Naposledy se to stalo v roce 2000 v souboji mezi republikánem Georgem W. Bushem a demokratem Alem Gorem. Gore získal v mimořádně těsných volbách o půl milionu hlasů víc než Bush - jenže kvůli nepřímému systému získal o pět volitelů méně než Bush, který se po soudních přích ohledně přepočítávání výsledků skutečně stal prezidentem. 

4. Volitelé hlasují podle tradice až v prosinci, nového prezidenta ale budeme zřejmě znát už v den voleb. V kolik? 

Prezidentské volby ve Spojených státech se konají 8. listopadu. Svůj hlas přijdou odevzdat miliony Američanů. Samotní volitelé hlasují až v prosinci, ale výsledek se považuje za jasně daný už od listopadových voleb. Ačkoliv volitelé nejsou ve svém hlasování pro kandidáta vázáni zákonem, výsledky voleb nerespektují naprosto výjimečně. 

Podle předpokladů by první výsledky z jednotlivých států měly být známé po půlnoci. Nejnapínavější čísla by pak měla přijít kolem čtvrté hodiny ranní 9. listopadu. Na mapě níže můžete vidět, jak by vypadaly státy podle počtu volitelů. Jeden šestiúhelník odpovídá jednomu voliteli. 

Počet volitelů v jednotlivých státech USA - Foto: Creative Commons Attribution 4.0 International,  Gage

5. Neexistuje jen Hillary Clintonová a Donald Trump. Kdo jsou další kandidáti? 

Ačkoliv pozornost světových médií i většiny voličů získávají hlavně Clintonová a Trump, nejsou jedinými kandidáty v boji o Bílý dům. Existuje totiž také řada nezávislých kandidátů i nominantů z dalších stran. Na volebních lístcích se mimo kandidátů dvou velkých stran objeví například Gary Johnson za Libertariánskou stranu nebo Jill Steinová ze Strany zelených. 

Svůj hlas mohou voliči dát také bývalému republikánovi Evanu McCullinovi, který vystoupil ze strany v roce 2016, aby kandidoval jako alternativa k Donaldu Trumpovi. Podle předvolebních průzkumů mají ale všichni v porovnání s kandidáty demokratů a republikánů zanedbatelné šance na vítězství. 

Čtěte také: FBI prověřila nové e-maily Hillary Clintonové. Stíhat ji nebudeme, oznámil šéf úřadu

6. Jak vlastně republikáni a demokraté došli ke svým kandidátům? 

Republikánský i demokratický kandidát vzejde z primárních voleb a volebních shromáždění, která probíhají po celých Spojených státech. Letošní maraton začal už v únoru, tedy devět měsíců před samotnou volbou. Vítěz klání je pak potvrzen a oficiálně nominován na stranickém sjezdu delegáty.  

Hlavním protikandidátem Clintonové před oficiální nominací byl senátor za Vermont Bernie Sanders, který z kampaně odstoupil v červenci. Výrazným stranickým rivalem Trumpa byl senátor z Texasu Ted Cruz, který odstoupil v květnu. Svého viceprezidenta si každý kandidát volí sám. 

7. Opakování matka moudrosti. Lidé volí v listopadu, volitelé v prosinci, stěhování do Bílého domu proběhne v lednu. Kdy tedy končí Obama a začíná nový prezident? 

Američané odevzdají své hlasy v úterý a Sbor volitelů zvolí nového prezidenta 19. prosince. Oficiální výsledky budou vyhlášeny ale až 5. ledna příštího roku. Nový prezident pak bude inaugurován 20. ledna 2017, kdy se ujme také nové funkce a společně s viceprezidentem složí slib do rukou předsedy Nejvyššího soudu USA. 

„Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit ústavu Spojených států." Na to, kdo tuto větu v lednu pronese, si musíme ovšem ještě chvíli počkat. 

Americké prezidentské volby budeme na Zpravodajském webu Českého rozhlasu sledovat v online reportáži od úterní noci až do středy. 

Autor:  Dominika Píhová  (dp)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace