Zprávy → Svět17. listopadu  2016 v 10:43  

Českou studentku, která pomáhala Kurdům, obvinili v Turecku z terorismu. Spolu s ní zadrželi i dalšího Čecha

Markéta Všelichová - Foto: zdroj: ČT24

Markéta VšelichováFoto: zdroj: ČT24

Turecká policie obvinila dva Čechy, které zadržela v minulých dnech na svém území, z příslušnosti k teroristické organizaci, řekla ve čtvrtek mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Česká strana má podle ní informace o zadrženém muži a ženě od 13. listopadu, kdy se údajně pokusili přejít z Turecka do Iráku a při hraniční kontrole se u nich našly materiály, které zmiňují organizaci pokládanou v Turecku za teroristickou.

Zadržení jsou podle Lagronové v provincii Şirnak a česká diplomacie se nyní snaží o jejich deportaci zpět do vlasti. „Byli vyslechnuti prokurátorem a obviněni z příslušnosti k teroristické organizaci,“ potvrdila mluvčí Českému rozhlasu. 

Turecko zatím českým diplomatům kvůli přísným protiteroristickým zákonům povolilo s dvojicí komunikovat jen omezeně. „Jsme samozřejmě v kontaktu s jejich tureckým právníkem, od kterého máme základní informace, k čemu vlastně v tuto chvíli dochází,“ dodala. 

Čtěte také: Kurdové obviňují Turecko z etnických čistek v Sýrii

Dva Češi - Markéta Všelichová a Miroslav Farkas - se prý pokusili překročit hranici na jihovýchodě Turecka. Podle serveru Daily Sabah je Turci zadrželi při své první operaci proti zahraničním bojovníkům YPG. 

Farkas a Všelichová se svou pomocí kurdským milicím na severu Sýrie v minulosti nijak netajili a o své činnosti poskytli českým médiím řadu rozhovorů. 

Čtyřiadvacetiletá Všelichová je studentkou České zemědělské univerzity v Praze a v Sýrii pobývala v posledních letech několikrát. Farkas byl podle serveru Echo24.cz členem cizinecké legie. V minulosti působil také jako humanitární pracovník, například na zemětřesením poničeném Haiti. 

Zadržený Čech je údajně odstřelovačem, žena se v řadách kurdských jednotek, které v severní Sýrii bojují proti organizaci Islámský stát (IS), podílela na logistice a zdravotní péči. Koordinovala prý také cesty dalších "dobrovolníků-teroristů" z Evropy do Sýrie, tvrdí citovaný turecký zdroj. 

Občanské průkazy Markéty Všelichové a Miroslava Farkaše, které objevily na Twitteru - Foto:  Twitter

Občanské průkazy Markéty Všelichové a Miroslava Farkaše, které objevily na TwitteruFoto:  Twitter

Mezi Kurdy měl Farkas podle Daily Sabah krycí jméno Serxwebun Botan a Všelichová používala označení Zelane Botan. Na Twitteru se mezitím objevily snímky dokladů obou obviněných Čechů. 

Milice YPG považuje Turecko za teroristickou organizaci, a to mimo jiné proto, že spolupracují s tureckou Stranou kurdských pracujících (PKK), která vede s Ankarou dlouhodobý boj za autonomii kurdských oblastí na jihovýchodě Turecka. PKK řadí mezi teroristické organizace také Evropská unie či USA. Bojovníkům YPG ale Západ v boji proti Islámskému státu pomáhá. 

Lagronová upozornila, že české ministerstvo řešilo podobnou situaci Všelichové už v létě, kdy byla zadržena v Kurdistánu. České úřady se tehdy úspěšně snažily docílit jejího vyhoštění, aby tam neskončila ve vězení. 

Farkas podle dřívější zprávy Echo24.cz založil před rokem humanitární organizaci na pomoc kurdským dětem na severu Sýrie a vložil do ní výtěžek z prodeje svého majetku. Před tehdy chystaným odjezdem do Sýrie prý počítal s tím, že se nemusí do vlasti vrátit. 

„Pomáhat na místě chci nejvíce dětem a to především ve vesnicích, které jsou osvobozené kurdskými silami," uvedl Farkas. 

Čtěte také: Na obžalobu počká za mřížemi. Prvního Čecha, který chtěl k IS, nechal soud ve vazbě

Na svém facebookovém účtu Farkas minulý týden ve středu napsal, že se chystá do Rojavy, což je označení pro Kurdy ovládané oblasti na severu Sýrie. 

Všelichová letos v srpnu v rozhovoru s iDnes.cz řekla, že se v Sýrii účastnila dobývání některých vesnic obsazených Islámským státem. 

„Fascinoval mě boj Kurdů za svobodu, tak jsem o tom přečetla hodně knížek a článků a nakonec se tam jela podívat," zdůvodnila v rozhovoru své rozhodnutí vydat se do Sýrie. O situaci v kurdských oblastech na severu Sýrie se chystala natočit i dokument. 

Postihu za dobrovolnictví v ozbrojených jednotkách se Češka neobávala. V rozhovoru s Lidovými novinami řekla, že kurdské jednotky nejsou ozbrojenou silnou uznaného státu, a podle jejích informací členství v nich není v rozporu s českými zákony. 

Server iDnes.cz v srpnu napsal, že Všelichová do Sýrie, do Turecka a do Iráku za poslední dva roky vycestovala celkem čtyřikrát. 

Kurdové jsou největší národ bez vlastního státu

Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či v Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku. 

První známá zmínka o Kurdech pochází z 5. století před Kristem, kdy o nich řecký historik Xenofón psal jako o Karduších (Karduchové). Řecký zeměpisec Strabón je nazýval Gordyjci. Kurdem byl například slavný egyptský vojevůdce Saláhaddín (Saladin), který ve 12. století osvobodil Jeruzalém od křižáků. Dnes většina Kurdů vyznává sunnitskou formu islámu. 

Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sevreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii. 

Brutálního zacházení se dočkali Kurdové v Iráku za vlády Saddáma Husajna (1979-2003) zejména v 80. letech, kdy tvrdě "zaplatili" za podporu Íránu v irácko-íránské válce. V březnu 1988 irácká letadla chemickými zbraněmi zaútočila na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic, kde zahynulo na 5000 lidí a dalších asi 10 000 bylo zraněno. V rámci takzvané operace Anfál Saddámův režim v letech 1986-1989 zabil na 182 000 Kurdů. 

Kurdové, a to iráčtí i syrští, hrají výraznou roli v bojích s radikální organizací Islámský stát (IS). V Sýrii se jedná zejména o sever a severovýchod země, kde brání svá území po odchodu vládních vojsk sami. Podporuje je mezinárodní koalice, která jim například loni pomohla vytlačit radikály z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200 tisíc lidí. 

Kurdské milice YPG (Lidové obranné jednotky) jsou dnes jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara ale YPG i kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) považuje za spřízněné se zakázanou Stranou kurdských pracujících (PKK), kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i USA a EU. Turecká armáda také opakovaně zasáhla kurdské síly v Sýrii, naposledy letos 20. října zahynulo na 200 Kurdů. 

V Iráku kurdští pešmergové podporují v boji proti IS iráckou armádu a pomohli jí vytlačit radikály z území na severovýchodě Iráku. Jsou zapojeni také do současné bitvy o Mosul, který vypukla před měsícem, i když bojují jenom v jeho blízkosti a do města samotného vstoupit nehodlají. 

Zdroj: ČTK 

Autor:   ČTK, Ondřej Klapal

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace