Chudých japonských dětí přibývá. Po celé zemi pro ně rostou vývařovny
Jednu z nejbohatších zemí světa Japonsko svírá problém dětské chudoby. Poznat je to mimo jiné na stovkách nově otevřených levných vývařoven, kde se dveře netrhnou, píše britský list The Guardian.
V kantýnách vaří zejména dobrovolníci. Zatímco stojí u plotny, ve vedlejší místnosti si děti povídají a vyrábějí vystřihovánky z papíru, aby si zkrátily čekání na hovězí vývar. Pro některé z nich jde o jediné teplé jídlo za celý den.
Podle odhadů je v Japonsku z relativně chudých domácností asi tři a půl milionu dětí. To je zhruba každé šesté dítě ve věku do sedmnácti let. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje relativně chudé domácnosti příjmem, který je poloviční nebo nižší než je medián národního čistého příjmu.
Míra relativní chudoby v zemi se za poslední tři roky zvýšila. Jen některé z dětí, které večeří v jídelně v půlmilionovém městě Kavaguči, žije skutečně v žalostné bídě. Většina pochází z rodin, které si nemohou dovolit připravovat jim pořádné jídlo, říká zakladatel jídelny Masaši Sato.
V Etiopii hrozí kvůli suchu hladomor. Země potřebuje pomoc, tvrdí OSN
Číst článek
„Globální ekonomické problémy, které odstartoval šok kolem banky Lehman Brothers v roce 2008, zasáhly obzvlášť tvrdě ženy mezi dvacítkou a třicítkou,“ vysvětluje Sato, který svou jídelnu otevřel loni v březnu.
„Ženy, které pracovaly na plný úvazek, musely přijmout špatně placenou nepravidelnou práci nebo zaměstnání na částečný úvazek. Někdy si dokonce půjčovaly u lichvářů a skončily jako pracovnice v komerčním sexuálním průmyslu, aby měly jak splatit dluhy. Uvíznout v tomhle začarovaném kruhu bylo snadné,“ dodává.
Osud těchto žen je jedním často přehlížených důsledků snahy Japonska ukončit dvě dekády stagnace a deflace ekonomiky. Čtyři roky poté, co se Šinzó Abe stal podruhé premiérem, mu kritici vyčítali, že za nárůst chudoby může selhání jeho odvážného ekonomického plánu růstu ekonomiky, kterému se přezdívá „Abenomika“.
Nejvyšší dětská chudoba
Japonsko má nejhorší míru nerovnoměrně rozděleného bohatství a nejvyšší dětskou chudobu mezi zeměmi rozvinutého světa. Podle loňské zprávy Dětského fondu OSN, UNICEF, Japonsko obsadilo 34. místo z jednačtyřiceti průmyslových zemí.
„Míra chudoby ukazuje, jak se za posledních 25 let zhoršil život dětí v Japonsku,“ říká Jasuši Aoto, předseda Asociace organizací na podporu vzdělání a dětí postižených chudobou. „Téma chudoby se v Japonsku přehlíží. Ve způsobech, jak se s ní vypořádat, daleko zaostáváme za Západem,“ konstatuje Aoto.
V roce 2013 japonská vláda schválila zákon o chudobě. Odborníci ale namítají, že programy na pomoc dětem v nouzi jsou podfinancované a brzdí je byrokracie a politická apatie.
„Myslím si, že premiéra Abeho dětská chudoba nebo chudoba obecně, nezajímá… Důvod je prostý: není to téma, které by vyhrávalo volby. Politici přemýšlejí v krátkodobém horizontu. Nejsou schopní uvažovat o životech dětí dnes a jejich situaci za 40, 50 let,“ říká Jasuši Aoto.
Za posledních 12 měsíců vzniklo v Japonsku 150 dětských jídelen. Celkem se jich v Japonsku za čtyři roky otevřelo 300. V roce 2013 jich bylo jen 21. Půlka z těchto vývařoven poskytuje jídlo zdarma, zatímco ostatní si účtují v přepočtu něco mezi 20 až 60 korunami za porci, píše britský list.
Chudoba zasáhne hlavně děti matek samoživitelek
Zmíněná jídelna v Kavaguči může fungovat díky finančním darům od lokálních firem. Potraviny vývařovna získává od zemědělců a někdy i od tamních rodin. Měsíčně se v jídelně stravuje zhruba padesát dětí. Třetina z nich má matku samoživitelku.
Své děti do jídelny v Kavagači posílá i matka Jošida. Jídelna je v současné době sice otevřená jen jednou do měsíce. Přesto to pro Jošidu znamená jistotu, že při ní někdo stojí. Jošida se do finanční tísně dostala po rozvodu, kdy navíc onemocněla rakovinou a musela opustit práci. Dnes dává většinu svých sociálních dávek na děti.
„Moje děti musí jíst. Přivedla jsem je do Kavaguči nedávno a zamilovaly si to tady. Vůbec se nestydí za to, že sem chodí a můžou se dosyta najíst. Není správné, že v zemi, jako je Japonsko, jsou stále děti, které chodí spát s prázdným žaludkem,“ podotýká Jošida v rozhovoru pro britský The Guardian.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
