Zprávy → Svět14. ledna  2017 v 06:21  

'Dveře vyrazilo komando.' Příběhy ženy, která zachraňuje děti z područí džihádu

Do Iráku a Sýrie už odešly bojovat tisíce Evropanů - Foto:  Reuters

Do Iráku a Sýrie už odešly bojovat tisíce EvropanůFoto:  Reuters

K sítím radikálních islamistů se připojily už tisíce mladých Evropanů. Neznamenají přitom pouze bezpečnostní hrozbu, ale pro své zdrcené rodiče často i bolest a množství nezodpovězených otázek. Na některé z nich nabízí odpovědi Dounia Bouzarová – francouzská antropoložka, která se pomocí vlastních metod snaží mladé rekruty deradikalizovat a navracet je "zpět do reality".

„Dveře do bytu vyrazilo protiteroristické komando. Říkali, že chtěla spáchat nějaký atentát. Moje dcera a atentát... Je to možné?“ I tak může vypadat zoufalé volání „sirotčí matky“, jak Dounia Bouzarová označuje ženy, jejichž děti se chytily do sítí islamistů. Jejich zoufalost přibližuje ve své knize Život po Daeši. 

V té francouzská antropoložka anonymizovala některé z obětí propagandy radikálů, se kterými se setkala, a zveřejnila jejich příběhy i „cestu zpět“ z područí džihádu. Právě role rodičů je podle ní v tomto procesu velmi důležitá. S nimi i jejich dětmi pořádá seance, semináře nebo individuální diskuse. Vše s cílem připravit džihád o další bojovníky. 

Antropoložka Dounia Bouzarová se snaží o deradikalizaci mladých lidí, kteří se podle ní stali obětí džihádistické propagandy - Foto: Wikimedia Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International

Antropoložka Dounia Bouzarová se snaží o deradikalizaci mladých lidí, kteří se podle ní stali obětí džihádistické propagandyFoto: Wikimedia Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International

Jak loni informoval Europol, k radikálním islamistům v Iráku a Sýrii už se připojilo asi 5 tisíc mladých Evropanů. Nejvíce jich přitom podlehlo ideologii militantního islámu právě ve Francii. To tvrdí agentura Reuters, podle které místní vláda předpokládá, že už se téměř dva tisíce Francouzů do Sýrie a Iráku přímo vydaly, u dalších 7 tisíc odchod hrozí. Přibližně v jednom případu z pěti je obětí džihádistické propagandy žena. 

Bouzarová nicméně upozorňuje, že pouze menšina z naverbovaných pochází z muslimských rodin. Podle odbornice asi 80 procent z nich žilo v ateistických nebo katolických rodinách, někteří mají dokonce židovský původ. Radikálové je však dokázali přimět ke konverzi na svou militantně islamistickou víru. 

Terapií proti radikalismu 

„Obvykle si mladý člověk, který byl rekrutován, myslí, že je vyvolený a zná pravdu,“ uvedla pro Reuters Dounia Bouzarová, které bezpečnost zajišťuje neustálý dohled bodyguardů. „Verbíři získávají mladé lidi na různé utopie. Abychom jejich klamání mohli zvrátit, musíme si od každého vyslechnout, jak k jeho zmanipulování došlo,“ dodává Bouzarová. Jak interpretuje ve své knize, „verbování má za cíl znechutit lidem skutečný život a přimět je k tomu, aby pochybovali o těch, kterým dříve důvěřovali.“ 

Čtěte také: Smrt nebo mříže? Je i třetí možnost, nabízí Kosovan, který se osvobodil ze sítí Islámského státu

Právě v publikaci Život po Daeši, která nedávno vyšla i v Česku, Bouzarová nabízí náhled do svých terapeutických postupů. Otevírá ji příběhem dívky z malého francouzského města, kterou nazývá Léa. Dívka se k teroristům dostane přes internet a sociální sítě. Postupně odvrhne rodinu, přátele i školu. Nakonec ji radikálové přesvědčují, že se pro spasení své duše musí „aktivovat“ – tedy spáchat teroristický čin. K tomu ale nedojde, Léa se dostává pod policejní dohled a do deradikalizačního programu. 

Daeš je jedním z názvů pro radikální islámskou teroristickou organizaci, takzvaný Islámský stát. Jedná se o arabský akronym vytvořený z plného názvu z al-Daúla al-Islámíja fí 'l-Irák wa-aš-Šám, volně přeloženo Islámský stát v Iráku a Sýrii - tedy o ekvivalent západního ISIS.

Příběh Léy je jen jedním z mnoha, které Dounia Bouzarová se svým týmem vyslechla, dosud její centrum prevence radikalismu spolupracovalo se stovkami rodin. Schémata a taktiky verbířů se ale často opakují, stejně jako cíle, které vyhledávají. Nejčastěji do svých sítí lákají velmi mladé lidi, mnohdy hluboko pod hranicí dospělosti, které následně dnem i nocí bombardují nabádáními a příkazy. Antropoložka tyto praktiky naháněčů studovala prohlížením telefonů i počítačů stovek francouzských adolescentů a jejich popis mnohokrát slyšela i od samotných naverbovaných. 

K tomu, aby mladé lidi získala ven z područí radikalismu, vyvinula Dounia Bouzarová své vlastní metody, které se v mnohém podobají odvykacím postupům na sezeních anonymních alkoholiků. Kromě sdílených zkušeností s těmi, kteří peklem takzvaného Islámského státu už sami prošli, využívá i pomoc rodičů. Apeluje na ně, aby se svými dětmi stále komunikovali a třeba jim i pomocí šťastných vzpomínek na dětství pomáhali k obnovení vztahů, o které je radikálové chtějí připravit. Díky soustavné snaze, diskusím, empatii i přinášení objektivních informací se tak postupně může podařit otevřít mladým lidem oči. 

Čtěte také: Život po Dáeši. Jak léčit ty, kteří propadli islamistické utopii?

Úřady ani samotná Bouzarová netvrdí, že je její práce jedinou odpovědí na řešení problému islamistického verbování mladých Evropanů, podle antropoložky by ale mohla být začátkem a součástí dlouhodobě úspěšného procesu. 

Jak píše Reuters, metody Bouzarové jsou někdy označovány jako kontroverzní. Kritici jí vyčítají třeba to, že není expertkou na islám a nemluví arabsky. Terapie, při kterých využívá i své 15leté praxe sociální pracovnice, podle vedení programu na prevenci radikalizace ale slaví úspěchy. Na motivy její knihy vznikl ve Francii i film s názvem Le Ciel Attendra (Nebe počká), ve kterém si Dounia Bouzarová sama zahrála. 

Autor:  Daniela Brodcová

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace