Evropská unie a Afrika hledají na Maltě recept na zmírnění migrační krize
Pětatřicet afrických zemí se na Maltě radí se státy Evropské unie, jak společně zmírnit příliv uprchlíků do Evropy. Dvoudenní summit má například přesvědčit africké země, aby aktivněji přijímaly zpět své občany, kteří jako migranti nedostali v unii azyl.
Česko chce na summitu prosazovat například lepší ochranu vnějších unijních hranic, boj proti pašerákům lidí, vracení migrantů a odstranění příčin ekonomické migrace.
Bude také jednou ze zakládajících zemí tzv. svěřeneckého fondu, který má pomoct Africe. Česko včas stihlo oznámit svůj konkrétní příspěvek do fondu, slíbilo 600 tisíc eur. EU dá do fondu 1,8 miliardy eur.
EU vyzve na Maltě africké státy, aby jí pomohly omezit proud uprchlíků
Číst článek
Peníze se mají použít hlavně na zlepšení životních podmínek v afrických zemích, tak aby zejména mladí Afričané neměli motivaci odcházet, ale viděli perspektivu i ve svých domovských zemích. Investovat se má i do ekologie, zemědělství, kvality vody nebo dostupnosti potravin.
Hodně se na Maltě v souvislosti s migrací zdůrazňuje fenomén klimatických změn, které už vyhánějí z domovů velké množství lidí po celém světě.
Německá kancléřka Angela Merkelová chce, aby Evropská unie měla s Afrikou přátelský vztah, ve kterém si ale obě strany budou plnit své závazky. Týká se to hlavně boje proti pašerákům lidí a přijímání odmítnutých afrických žadatelů o azyl z unie zpátky v jejich zemí původu.
Rakouský kancléř Werner Faymann dodal, že EU potřebuje po uprchlické krizi obnovit řád, ale ne na úkor lidskosti a práva na ochranu pronásledovaných.
Sobotka bude mluvit i za Polsko
Premiér Bohuslav Sobotka bude na summitu zastupovat i Polsko. Vláda polské premiérky Ewy Kopaczové totiž bude právě skládat demisi a prezident Andrzej Duda bude v parlamentu na přísaze nově zvolených zákonodárců. Varšava proto požádala o zastoupení Prahu.
Polská premiérka Kopaczová poslala svému českému protějšku dopis se základními body polské pozice, zbytek teď dolaďují úředníci na obou stranách.
Podle Sobotky mají země visegrádské skupiny na mnoho věcí kolem migrace podobné názory a pouze když dojde na nějaký čistě polský požadavek nebo poznámku, tak to výslovně zmíní.
„Já myslím, že to není komplikace a není to úplně neobvyklé. Na minulém jednání Evropské rady třeba řecký premiér zastupoval Kypr a byla to tehdy mnohem složitější situace, protože se jednalo o dohodě s Tureckem, kde Kypr má samozřejmě velmi odlišné stanovisko od většiny ostatních zemí Evropské unie,“ říká premiér Sobotka.
Proč utíkají? Profily pěti afrických zemí, z nichž do EU přišlo nejvíce uprchlíků
Číst článek