Hon 'sultána' Erdogana za mocí vrcholí. Vše o tureckém referendu přehledně
OTÁZKY A ODPOVĚDI. Už v neděli budou Turci v referendu hlasovat o ústavních změnách. Ty by výrazně rozšířily pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a mimo jiné mu umožnily zůstat v úřadě až do roku 2029. O čem navrhované ústavní úpravy jsou a jak by mohly změnit budoucnost Turecka? Připravili jsme pro vás přehledný souhrn toho, co plebiscit pro zemi, Turky i Erdogana znamená.
O čem je turecké referendum?
Turecko je formálně parlamentní zastupitelská demokracie. Pokud by změny prošly lidovým hlasováním, pravomoci tureckého prezidenta se výrazně rozšíří. Recep Tayyip Erdogan by mimo jiné mohl vládnout další dvě pětiletá období, tedy do roku 2029.
„Zásadní změnou je, že by se v rukách prezidenta, který měl do teď převážně reprezentativní funkci, koncentrovalo víc moci. Znamenalo by to zrušení postu premiéra a konec jakéhokoliv spravedlivého rozdělení moci,“ vysvětlil pro Zpravodajský web Českého rozhlasu expert z německého think-tanku Německá společnost pro zahraniční politiku (DGAP) Kristian Brakel.
Co by to znamenalo v praxi?
„Odklon od všech kontrol a jakékoliv protiváhy k tureckému prezidentovi. Změna ústavy by ale také mohla Turecko přivést k bipartismu, kdy by konzervativní islámističtí kandidáti vždy kandidovali proti pravděpodobně slabšímu oponentovi z levého středu. Ten by ovšem neměl šanci ostatní kandidáty porazit,“ uvedl Brakel.
'Fašistická a krutá jako před válkou.' Po referendu vztahy s Evropou přehodnotíme, vzkázal Erdogan
Číst článek
Prezident by se stal vládním lídrem a jmenoval by všechny ministry. Aby parlament mohl přehlasovat prezidentské veto, musela by stejný návrh zákona odhlasovat absolutní většina zástupců. Počet mandátů v parlamentu by se pak podle nové úpravy ústavy měl zvednout ze současných 550 na 600 míst a požadovaný věk u kandidátů by se snížil z 25 na 18 let. Další novinkou by mohlo být prodloužení volebních období ze čtyř na pět let.
Erdogan v případě schválení změn v ústavě zároveň slíbil znovuzavedení trestu smrti. Ten by hrozil i aktérům loňského pokusu o vojenský puč.
Co jsou hlavní argumenty pro a proti změně ústavy?
Podle Erdogana turecký parlamentní systém často vede ke slabým vládním koalicím, které pak nejsou schopné dělat velká rozhodnutí. Nový systém by podle něj tureckou vládu udělal silnější a rozhodnější. Lépe by pak bránila zemi před externími hrozbami, jako je terorismus a vnitřní hrozby, mezi něž patří kurdské vzpoury a pokusy o převrat, uvedl. Upozorňuje také, že systém, který navrhuje, je velmi podobný tomu ve Francii nebo Spojených státech.
Kritici ale tvrdí, že by nový systém dal prezidentovi až moc velkou moc a postrádá kontrolu i rovnováhu. Zároveň se obávají, že změna povede k autoritářství, jelikož prezident bude mít velký vliv na soudnictví i zákonodárce. Další znepokojení vyvolává samotný Erdogan. V případě ústavních změn by mohl v úřadě zůstat až do roku 2029. Premiérem země se přitom stal už v roce 2003.
Kdo změnu podporuje a kdo nikoliv?
Změnu podporuje nejvíc Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Proti je především Republikánská lidová strana (CHP), která je považována za oficiální opozici a v minulosti byla v Turecku dominantní stranou. Kampaň těch, kteří jsou proti změnám v ústavě, je však ztížená tím, že Erdogan po nezdařeném puči posílil kontrolu nad médii v zemi. Analytici i opozice ale přesto věří, že sčítání hlasů plebiscitu bude férové.
Jaký výsledek předpovídají průzkumy veřejného mínění?
Zatím je to velmi těsné. Agentury zkoumající veřejné mínění se zdráhají zveřejňovat svá zjištění. Tvrdí, že existuje mnoho nerozhodnutých voličů. „Ať je to, jak je to, Erdogan se zdá být nervózní. Poprvé totiž vidí, že by mohl prohrát, ačkoliv má jasnou převahu v kampani. Nicméně nic není jisté a nakonec bychom mohli vidět jeho triumf,“ podotkl Brakel.
Jak velký vliv by mohli na referendum mít Turci žijící v zahraničí?
Podle Brakela to není zcela zřejmé. „Největší ‚trh‘ s hlasy v zahraničí se rozhodně nachází v Německu, kde může volit zhruba 1,4 ze 3 milionů Turků, kteří tam žijí. Jen asi 40 procent z nich ale hlasovalo například během voleb v roce 2015,“ řekl.
Týden do referenda. Pokud projdou změny ústavy, obnoví Turecko trest smrti
Číst článek
Dodal ale, že 60 zbylých procent volilo převážně pro Erdoganovu stranu AKP. „Proto tyto hlasy mohou vnímat jako ‚jisté‘ a kampaň v Německu a dalších evropských zemích může být sázka na jistotu,“ dodal Brakel.
Ovlivňuje kampaň životy Turků v zahraničí?
Kampaň sama podle německého experta Turky žijící v zahraničí nezasahuje. „Kampani ale předcházelo mnoho politických sporů mezi Německem a Tureckem a i turecko-německá komunita je velmi polarizovaná. Mnoho německých Turků, kteří nejsou nutně pro Erdogana, se cítí odcizeně. Nacionalistická rétorika tureckého prezidenta dopadá na mnoho lidí, dokonce i na ty, kteří jsou dobře sociálně integrovaní. Bude náročné tyto rozpory napravit,“ vysvětlil Brakel.
Kdy bude Turecko znát výsledky referenda?
Podle serveru The Telegraph zřejmě už 16. dubna před půlnocí.
Kristian Brakel je expert z think-tanku Německá společnost pro zahraniční politiku (DGAP). Mezi oblasti jeho expertiz patří Turecko, Izrael a Palestina, Súdán, Sýrie, mládež v arabském světě, Izraeli a Turecku, nebo demokratizace společnosti.
