'Každý viděl to letadlo, jak bombardovalo oblast plynem.' Kdo je zodpovědný za útok v Idlibu?
OTÁZKY A ODPOVĚDI. Válka v Sýrii se opět dostala na titulní strany předních světových médií. Důvodem je úterní letecký útok na provincii Idlib, při němž podle obvinění režim prezidenta Bašára Asada použil chemické zbraně. Západ takřka jednohlasně útok odsoudil, z OSN zaznívají slova o válečných zločinech. Rusko ale za svým spojencem stojí. Co víme o tragédii, která si vyžádala podle odhadů sto mrtvých?
Co s jistotou víme o útoku v Idlibu?
Mnoho ne. První zprávy o útoku na Chán Šajchún v provincii Idlib přinesla v úterý exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Hovořila o 18 mrtvých a desítkách zraněných. Posléze záchranáři svět zpravili, že mrtvých je nejméně 100, a zraněných dokonce čtyřnásobek. Mezi obětmi je podle agentury AFP 20 dětí. Ranění byli převáženi i do nemocnic v sousedním Turecku.
SOHR uvedla, že za masakrem stojí vláda prezidenta Bašára Asada či Rusko, jehož vojáci v zemi operují. Při útoku měl být navíc použit toxický plyn.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov potvrdil, že k náletům syrských vládních letadel skutečně došlo, a to „v úterý mezi 11.30 a 12.30 tamního času." Toxický plyn ale podle něj pocházel z chemického skladu rebelů, na nějž bomby dopadly. Dodal, že „podobný typ chemických zbraní rebelové už dříve použili v Aleppu."
Syrská armáda v prohlášení z použití „chemických a toxických látek“ obvinila „teroristické skupiny“. Dodala, že takové zbraně nikdy nepoužívala a nikdy používat nebude.
Spojené státy a další země se drží teorie, že syrské letouny shodily na Chán Šajchún chemické zbraně. Britský ministr zahraničí Boris Johnson řekl, že všechny důkazy ukazují na to, že za chemickým útokem stojí Asadův režim. Turecké ministerstvo zdravotnictví ve středu ráno uvedlo, že dosavadní zjištění naznačují, že šlo opravdu o chemický útok.
„Každý viděl to letadlo, jak bombardovalo oblast plynem," řekl ve středu agentuře Reuters Hasan Hadž Alí, šéf Svobodné idlibské armády. Tato povstalecká skupina bojuje proti současnému režimu po boku Syrské svobodné armády (FSA), podporované Tureckem.
Jaký plyn v Idlibu zabíjel?
To zatím nevíme. Podle Washingtonu sarin. To naznačují i analýzy videí z místa, což se ale v minulosti ukázalo jako velmi problematické. Nervově paralytické látky většinu lidí zabijí, a tak ti, kteří vyváznou živí, nemusejí vykazovat ty nejzávažnější příznaky. Účinky se navíc objevují u obětí, které výpary vdechují, v různé časové posloupnosti. Na sociálních sítích se objevily obrázky, které zachycovaly muže s pěnou u úst a záchranáře, kteří stříkali vodu na nahé děti svíjející se na zemi.
Britský server BBC upozorňuje, že mohlo jít o jinou chemickou zbraň. Dokumenty zveřejněné Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW) naznačují, že Asadova vláda měla prostředky k výrobě VX, což je nervově paralytická a netěkavá kapalina, která může způsobit kontaminaci trvající několik týdnů až měsíců.
Další možností je tabun, který se vyráběl ve velkém množství v Iráku během irácko-íránské války. Ten je na výrobu jednodušší a jen nepatrně méně smrtelný než sarin a VX. Užitou látku bude ale možné identifikovat až důkladnou analýzou forenzních důkazů.
Jakým chemickým arzenálem Sýrie disponuje?
Neměla by žádným. Syrský režim už v roce 2013 oznámil, že se chemických zbraní vzdává. Přesto je ale proti povstalcům používá. Před necelými čtyřmi roky přitom Rada bezpečnosti OSN přijala usnesení, že pokud Asad k nasazení takových zbraní přistoupí, uvalí na zemi sankce nebo zahájí vojenskou akci. Usnesení se stalo součástí dohody, na jejímž základě se Sýrie chemického arzenálu vzdala.
Té předcházelo oznámení tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy z roku 2012. V něm řekl, že užívání chemických zbraní je „červenou čarou“, a pokud bude překročena, bude následovat zásah. V roce 2013 syrská vláda použila chemické zbraně při útoku na syrskou Ghútu. Americký Senát v návaznosti na to schválil vojenskou akci proti Asadovi.
Sýrie poté oznámila, že odevzdá své chemické zbraně ke zničení a k vojenské akci nakonec nedošlo. Dohodu mezi oběma zeměmi tehdy zprostředkovala Moskva. Následně došlo ke zničení zásob nervových plynů a yperitu, který se vyrábí z chloru. Zásoby chloru ale v zemi zůstaly, jelikož se používá také v civilní výrobě. Od té doby ho v několika případech použil stát i povstalci, mezi časté uživatele se řadí také teroristická organizace Islámský stát.
Jaká je reakce Západu?
Řada západních zemí útok odsoudila a za viníka považuje prezidenta Bašára Asada. Bílý dům označil čin za trestuhodný. „Odporné činy režimu (prezidenta) Bašára Asada jsou důsledkem slabosti a nerozhodnosti minulé administrativy (Baracka Obamy)," prohlásil mluvčí prezidenta Donalda Trumpa Sean Spicer. Kritici ale upozorňují na Trumpovy tweety z roku 2013, ve kterých apeloval na americkou vládu, aby ignorovala Sýrii a soustředila se na problémy v USA. V jednom z nich stojí: „Říkám, zůstaňme mimo Sýrii.“
What I am saying is stay out of Syria.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) September 4, 2013
Syrská opozice navíc uvedla, že útok je důsledkem nedávného prohlášení Spojených států, ve kterém navrhují, aby se pozornost soustředila spíš na zastavení Islámského státu než na vládu prezidenta Asada.
Britská premiérka Theresa Mayová vyzvala OPCW k vyšetření incidentu. „Je velice jasné, že Asad nemá ve stabilní Sýrii, zastoupené všemi Syřany, budoucnost. Nemůžeme dovolit, aby takové utrpení pokračovalo,“ řekla.
Děti války: po šesti letech bojů vyrůstá v Sýrii generace, která mír nikdy nezažila
Číst článek
Podle jejího ministra zahraničí Borise Johnsona důkazy jednoznačně směřují k tomu, že za útokem byly Asadovy síly. „A že to udělaly s plným vědomím toho, že používají nelegální zbraně k barbarskému útoku na vlastní lidi." Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault zase upozornil, že útok je testem pro Trumpovu administrativu, která musí vyjasnit svou pozici vůči Asadovi.
Dění v Sýrii odsoudil také generální tajemník OSN António Guterres. Útok podle něj ukázal, že v Sýrii se dál dějí válečné zločiny a často je porušováno mezinárodní humanitární právo. „Je třeba věc jednoznačně vyšetřit, abychom se zbavili veškerých pochybností. Odpovědnost je nutné vyvodit na základě tohoto vyšetřování," uvedl po příchodu na středeční konferenci o pomoci a budoucnosti Sýrie v Bruselu. Francie, Británie a USA navrhly rezoluci, která údajný útok chemickými zbraněmi odsuzuje.
V reakci na útok má ve středu Rada bezpečnosti OSN mimořádné zasedání. Rusko ale považuje návrh rezoluce v této podobě za nepřijatelný. „Nevěříme, že má smysl přijmout usnesení o útoku chemickými zbraněmi v jeho současné podobě," sdělila podle agentury Interfax mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rezoluce tak pravděpodobně nebude přijata, protože Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti má právo veta. To už v předchozích případech, kdy byl text namířen proti syrskému režimu prezidenta Bašára Asada, použilo.
Northern #Syria #war territorial control overview #map March 31 #SAA #FSA #SDF #DAESH #ISIS #TurkishArmy #Euphrates https://t.co/QnQqtEJVmX pic.twitter.com/zQZpGffbkY
— Cristian Ionita (@EdmapsCom) March 31, 2017
Jaká se dá čekat reakce?
Pravděpodobně žádná. Guterres sice řekl, že pachatelé útoků musí nést zodpovědnost, vyhnul se ale odpovědi na otázku, zda vinu nese režim prezidenta Bašára Asada. „Jsem přesvědčen, že Rada bezpečnosti OSN dostojí své zodpovědnosti," podotkl. Útok podle něj dokládá potřebu vyvinutí tlaku na strany letitého syrského konfliktu, aby konečně pochopily, že je třeba jej ukončit.
Podle arabisty a bezpečnostního analytika Jana Veselého je problém obžalovat a soudit někoho v době, kdy v Sýrii stále trvá občanská válka a pravděpodobný viník pochází z řad jedné z bojujících stran, která aktuálně vítězí a drží nad ní ochrannou ruku přinejmenším jedna ze světových velmocí.
Útok bojovým plynem v syrské provincii Idlíb rozhněval mezinárodní společenství. Podezřelými jsou syrské nebo ruské jednotky, obě armády ale incident popírají. Hostem ve vysílání je arabista Jan Veselý.
„Pokud by k takovému vyšetřování a odsouzení došlo někdy v budoucnu, dělo by se tak prostřednictvím tribunálu zřízeného Radou bezpečnosti OSN či na půdě Mezinárodního trestního soudu. V radě bezpečnosti k tomu ale zatím není politická vůle a Sýrie kromě toho také nikdy neratifikovala takzvaný Římský statut Mezinárodního trestního soudu a nespadá do jeho jurisdikce. Jak dokazování viny, tak i případné odsouzení bude z mnoha důvodů obtížné,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Kdyby se domněnky potvrdily, co Asad útokem sleduje?
Podle arabisty Veselého stojí za úvahu položit si otázku, zda syrský režim, pokud za útokem opravdu stojí, netestuje chování a odhodlání nové americké vlády.
„Můžeme se na to dívat také tak, že Washington dal změnou své politiky vůči Damašku najevo, že bez ohledu na již tak brutální chování režimu nebude usilovat o změnu jeho vedení a syrský režim nyní možná jednoduše využil této změny k tomu, aby nadále vedl válku v Sýrii tak, jak mu přijde žádoucí,“ dodal.
UN: Reports chemical weapons used in Idlib, #Syria, especially on civilians, are "extremely alarming & disturbing"https://t.co/E0LymZvO11 pic.twitter.com/UGDIzepRpZ
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 4, 2017
