Konzervativce v Polsku a Rusku pobouřilo umění. Nelíbí se jim erotika s papežem a carem

Velkou dávku nevole vyvolaly v posledních měsících polské divadelní představení Klatba a ruský historický film Matilda. Díla spojuje zobrazení náboženských ikon v situacích, které se konzervativní části veřejnosti nezamlouvají. A jejich kritika míří mnohem dál než jenom do sloupců kulturních kritiků.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Představení Klatba polského Teatru Powszechnym

Představení Klatba polského Teatru Powszechnym | Foto: Teatr Powszechny

Erotické scény s postavou papeže Jana Pavla II., vyzývavé scény s křížem i narážky na zabití Jarosława Kaczyńského, předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).

K tomu všemu témata potratů či letecké katastrofy u Smolensku z dubna 2010. Divadelní představení Klatba na motivy dramatu Stanisława Wyspiańského, jež mělo premiéru v sobotu 18. února ve varšavském Teatru Powszechnym, si rozhodně nebere servítky. Právě proto také pobouřilo polské konzervativce.

Dlouhé fronty před ruskými kiny. Velkofilm Viking viděly za dva dny téměř dva miliony lidí

Číst článek

Představení ostře zkritizovali konzervativní komentátoři a ke kritice se v úterý přidal i polský episkopát. „Během představení dochází ke znesvěcení kříže a tím urážce náboženského cítění křesťanů, pro které je kříž svátost. Kromě symbolů je urážen i Jan Pavel II., což je pro Poláky obzvlášť bolestivé,“ napsali v prohlášení biskupové.

Podle liberálního deníku Gazeta Wyborcza je hra „nekompromisní a troufalé představení o dominanci agresivního katolicismu a nacionalismu“.

Za představení se postavila i jedna z političek strany Moderní, opoziční poslankyně Joanna Scheuring-Wielgusowá, která na svém twitteru napsala: „Polské divadlo po 18. únoru už nebude stejné. Kupujte lístky, dokud jsou. Pokud jsou. Já jsem už byla. A ve středu jdu podruhé.“

Vstupenky si jistě nekoupí mluvčí vládní strany PiS Beata Mazurková. Podle ní je představení žumpa, která by neměla být financována z veřejných peněz. Podle národní televize TVP přispívá na chod divadla město Varšava v přepočtu asi 53 miliony korun ročně.

Poslanec PiS Dominik Tarczyński šel ještě dál a podal kvůli představení trestní oznámení. „Ať udělají představení o muslimech a Židech. Uvidíme, jestli jsou to takoví borci,“ řekl poslanec pro TVP.

Herci prý kontroverze očekávali, urazit prý ale nikoho nechtěli. „To představení je po divadelní stránce dobré. To, co se ideologicky děje kolem něho, je pro mě druhořadá věc,“ řekl pro portál Se.pl herec Jacek Beler.

Země opilosti a smilnění

Polští konzervativci nejsou se svým problémem osamoceni. V Rusku se už několik měsíců ozývají protestní hlasy proti historickému velkofilmu Matilda, který za několik týdnů zamíří do kin.

Důvodem je jeho trailer, který tvůrci pojmuli odvážně. Už po pár vteřinách v něm car Mikuláš II. spatří při nehodě během baletního představení odhalené ňadro baletky Matildy Kšesinské a následníkovi trůnu spadne čelist i divadelní kukátko.

S nadsázkou lze říct, že podobnou reakci měla na první ukázky z filmu i část Rusů. Přinejmenším téměř 18 000 těch, kteří přes internetovou petici požadují zrušení produkce a distribuce filmu na ruském území a potrestání jeho tvůrců.

Film Alexeje Učitěla, oceněného titulem národní umělec, se věnuje mimomanželskému poměru právě posledního ruského cara Mikuláše II. a primabaleríny petrohradského baletu Matildy Kšesinské. To je trnem v oku konzervativcům, kteří tvrdí, že panovník, jehož pravoslavná církev v roce 2000 kanonizovala, podobnou aféru nikdy neměl.

„Lež o svatém caru-mučedníkovi a jeho rodině, zobrazená ve filmu, uráží náboženské cítění pravoslavných křesťanů,“ píše se v petici, podle které se tvůrci dopouštějí diskreditace a pomlouvaní svatého.

Petentům vadí také to, že hlavní postavu filmu ztvárnil Němec a Rusko je ve snímku „prezentováno jako země šibenic, opilosti a smilnění“, což považují za lež.

Proti filmu se postavila poslankyně ruské Dumy Natalja Poklonská, která koncem ledna podruhé požádala generální prokuraturu o prozkoumání zákonností přidělení financí ze státního fondu.

Poklonská už po první stížnosti dostala odpověď od petrohradského prokurátora, který vzkázal, že na filmu neshledal nic nezákonného. Někdejší prokurátorka Krymu ale tvrdí, že jeho odpověď se zakládá pouze na ukázce z filmu, a nově žádá, aby se filmem úřad tentokrát zabýval důkladně a prozkoumal jeho financování i scénář.

Filip Harzer, Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme