Le Penové plán na 'frexit'? Půl milionu lidí bez práce a stamiliardové ztráty
Až 180 miliard eur a půl milionu lidí bez práce, takové by mohly být podle studie pařížského analytického institutu Montaigne náklady na vystoupení Francie z eurozóny. Plánem na zrušení eura se netají francouzská krajně pravicová kandidátka na prezidentku Marine Le Penová. To by však byla pro Francii katastrofa, píše francouzská mutace evropského serveru Local.
Server se odvolává na novou studii, kterou však předsedkyně ultrapravicové Národní fronty označila za „pomatenou“.
Podle autorů studie by hrubý domácí produkt klesl až o devět procent, a za nepříznivých okolností dokonce až o 13 %. Le Penová se výsledkům studie vysmála a zpochybnila nezávislost institutu Montaigne. Podle ní má vazby hned na dva její protikandidáty Françoise Fillona a Emmanuela Macrona.
Institut Montaigne však není jediný, kdo Francii předpovídá katastrofální zhoršení ekonomiky, pokud by vystoupila z eurozóny. Podle analytiků Deutsche Bank by takový krok způsobil větší krizi než pád americké investiční banky Lehman Brothers. Analytici také varují, že případný „frexit“ by měl pro Evropskou unii mnohem horší důsledky než brexit.
Le Penovou pronásleduje skandál s euroasistenty
Marine Le Penová sice zatím stále v průzkumech vede, ale i ji pronásledují skandály jako jejího pravicového soupeře Fillona. Minulý týden byla její osobní asistentka Catherine Grisetová obviněna ze zpronevěry.
Obvinění padlo v rámci vyšetřování podezření, že Národní fronta, strana europoslankyně Le Penové, zpronevěřila 340 tisíc eur z prostředků Evropského parlamentu. Le Penová je údajně vyplácela Grizetové a svému tělesnému strážci, kteří však pracovali pro Národní frontu, a nikoli pro europarlament. Le Penová to kategoricky popírá a zpochybňuje nezávislost vyšetřování.
Podobný skandál postihl i Fillona. Ten je vyšetřován kvůli podezření, že své manželce zařídil fiktivní zaměstnání ve francouzském parlamentu. Za 15 let se měla jako parlamentní asistentka obohatit o 700 tisíc eur. Navzdory všem těmto aférám je podle průzkumů stále v čele Le Penová, která podle anket zvítězí v dubnovém prvním kole voleb. Z průzkumů ale zároveň vyplývá, že Le Penová prohraje v druhém kole, které se má konat v květnu, píše francouzský server Local.
Kauza neoprávněného obohacování Fillonových příbuzných se bude znovu vyšetřovat
Číst článek
Konkurenti Le Penové v průzkumech stagnují. Macronovi může pomoct Bayrou
Le Penová svůj náskok v prvním kole dokonce zvětšila na 27,5 %, takže teď má o dvě a půl procenta víc než před třemi týdny, upřesňuje server americké stanice CNBC. Druhý v pořadí by skončil Emmanuel Macron s 21 %, což je o jedno procento méně než při posledním šetření. Třetí Fillon by v prvním kole dostal 19 %, rovněž o jedno procento méně než posledně. V druhém kole by ale Macron porazil Le Penovou poměrem 61 ku 39 %.
Tento průzkum však ještě počítal se všemi kandidáty. Ti minulý týden přišli o centristu Françoise Bayroua, který z prezidentského klání odstoupil a podpořil Macrona. Podle Bayroua je Francie v „nesmírně nebezpečné situaci, která vyžaduje výjimečnou reakci“, a proto Macronovi nabídl politické spojenectví.
Příliš mnoho kandidátů by nahrálo ultrapravici, prohlásil Bayrou. Macron doufá, že Bayrouův krok ho výrazně posílí, protože pro Bayroua chtělo hlasovat šest procent voličů. Bayrou v prezidentských volbách kandidoval třikrát a před deseti lety získal skoro 19 % hlasů. V roce 2012 však jeho zisk klesl na pouhých devět procent.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
