Manipuluje Moskva s Němci? Rozsévá neklid, ale přesvědčivé důkazy chybí, oznámily rozvědky
Pátrání německých tajných služeb po tom, zda se ruská vláda snaží manipulovat s veřejným míněním v Německu, nedospělo k žádným jasným důkazům o takové činnosti Moskvy. Vyplývá ze studie německých zpravodajců, kterou již loni dostal úřad spolkové kancléřky Angely Merkelové, napsal dnes s odvoláním na své zdroje list Süddeutsche Zeitung (SZ).
O možném ruském ovlivňování německé veřejnosti se v posledních měsících opakovaně hovoří i kvůli nadcházejícím zářijovým parlamentním volbám, ve kterých Merkelová usiluje o čtvrtý kancléřský mandát. S obviněním Moskvy, že se snaží kybernetickými útoky narušit průběh výběru nového prezidenta, přišla loni na podzim americká vláda nyní již bývalé hlavy státu Baracka Obamy. Kreml ale tyto nařčení odmítl.
Obtížné hledání stop
Hledání důkazů a stop možných ruských pochybných aktivit v Německu se ale ukázalo jako obtížné a z pohledu kancléřství jako nepříliš úspěšné, napsal v úterý SZ. Dodal, že asi padesátistránková studie kvůli nejednoznačným výsledkům nebude zveřejněna, neboť by ještě více pošramotila již tak vypjaté vztahy mezi Berlínem a Moskvou.
Dokument, za jehož vznikem stojí Spolková zpravodajská služba (BND) a Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), se věnoval širokému spektru aktivit, které tajné služby vyhodnotily jako znepokojivé. Podle SZ se tak analytici zaměřili například na prověření demonstrací proti Merkelové, které mohly být zorganizovány v zahraničí, nebo na jistý Rusku nakloněný německý klub bojových umění.
Případ Lisa
Zpráva, ačkoli postrádá přesvědčivé důkazy, se nicméně zmiňuje o tom, že Rusko se od roku 2014 pokouší konfrontačním přístupem vyvolat na Západě neklid. Tuto činnost se pak Moskva snaží vykonávat obratně tak, aby s ní nebyla spojována, ačkoli německé tajné služby nepochybují, že nitky skutečně vedou do Kremlu, uvedl SZ.
Ovlivňování voleb? V mnoha zemích děláme to samé co Rusko, říká americký profesor
Číst článek
Jako příklad prodloužené ruské ruky v Německu je často zmiňován případ třináctileté Berlíňanky ruského původu Lisy, která byla loni v lednu asi 30 hodin nezvěstná. Lisa následně prohlásila, že ji unesli a znásilnili muži jižanského vzezření. Celou událost však od počátku provázela řada rozporů a nejasností a podle policie se vše odehrálo zcela jinak, než dívka tvrdila, ale i tak se do věci vložilo ruské ministerstvo zahraničí i ruská média s kritikou německé azylové politiky. Němci ruského původu uspořádali několik demonstrací, a to i před kancléřstvím.
Německé tajné služby vyslechly každého organizátora demonstrací v případu Lisa a od všech se dozvěděly, že hlavním motivem byl strach z nekontrolovatelného přistěhovalectví. Ze závěru pak podle listu vyplývá, že najít spojitost, že událost řídilo či financovalo Rusko, se nepodařilo.
