'Milý Marku, zneužíváš svou moc.' Šéfredaktor kritizuje Zuckerberga kvůli smazání známé fotografie z vietnamské války
Kritický dopis adresovaný Marku Zuckerbergovi, zakladateli sociální sítě Facebook, otiskly na úvodní stránce největší norské noviny Aftenposten. Šéfredaktor deníku Espen Egil Hansen v něm kritizuje Facebook za smazání historické fotografie z války ve Vietnamu. Zuckerberga přitom označil za „nejmocnějšího editora světa“ a vyjádřil obavu ze zasahování sociální sítě do zpravodajských obsahů.
„Milý Marku Zuckerbergu, na Facebooku tě sleduju, ty mě asi neznáš,“ začíná otevřený dopis šéfredaktora.
„Píšu ti tenhle dopis, abych tě informoval o tom, že nemůžu souhlasit s požadavkem o smazání dokumentární fotografie z války ve Vietnamu, kterou vyfotil Nick Ut. Ne dnes a ani v budoucnu,“ pokračuje sdělení.
Celý problém, na který Hansen v dopise upozorňuje, začal, když norský spisovatel Tom Egeland zveřejnil na Facebooku sedm fotografií, které změnily historii válek. Jednou z nich byla i známá fotografie zachycující nahou dívku Kim Phuc, jak utíká od napalmových bomb.
Her er historien om bildet som slettes av Facebook: Kim Phuc flykter fra bombene. https://t.co/4P02p1AYp4 pic.twitter.com/YwAtJB7wq3
— Aftenposten (@Aftenposten) September 9, 2016
Do redakčního e-mailu ale nedlouho po zveřejnění přišla žádost o smazání příspěvku. Aniž by na něj Hansen stihl odepsat, příspěvek byl smazán.
Tom Egeland v reakci na to zveřejnil kritiku samotné Kim Phuc na zákaz zveřejnění fotografie. Společnost mu následovně zakázala zveřejňování dalších příspěvků. I za to šéfredaktor Zuckerberga kritizuje.
„Nejdřív vytvoříš pravidla, která nerozlišují mezi dětskou pornografií a známými válečnými fotografiemi, potom taková pravidla praktikuješ, aniž bys dal prostor zdravému úsudku. A nakonec cenzoruješ kritiku a diskusi o takovém rozhodnutí – navíc potrestáš člověka, který se ke kritice odváží,“ píše Hansen.
Podobné fotografie podle něj hrály velkou roli při ukončení války a vedly k otevřenějším a kritickým debatám: „A tak má demokracie fungovat,“ zdůraznil.
Nejmocnější editor světa
Mark Zuckerberg se stal podle Hansena nejmocnějším editorem na světě a pro média je jeho společnost nevyhnutelně důležitá.
„I důležitý hráč, jako je Aftenposten, se Facebooku těžko vyhne. Pravda je taková, že se Facebooku ani vyhnout nechceme, protože nám nabízí skvělou cestu, jak sdílet náš obsah,“ vysvětlil s tím, že si ale uvědomil, že Facebook omezuje jeho redakční odpovědnost.
Média podle něj mají povinnost pečlivě zvážit zveřejnění veškerého obsahu, což může být těžká práce. Editoři pak musí zhodnotit pro a proti.
„Tohle právo, které všichni editoři na světě mají, by nemělo být ohroženo algoritmy kódovanými v tvé kanceláři v Kalifornii,“ podotkl Hansen.
Smazání fotografie Kim Phuc podle něj ukazuje na neschopnost společnosti rozlišit dětskou pornografii a dokumentární fotografii z války. Pokud Facebook nezmění své postupy, akorát podpoří hloupost a lidi blíž k sobě nepřivede, jak Zuckerberg chtěl, míní Hansen.
Podle něj to nejmenší, co společnost může udělat, je zavést geograficky rozlišená pravidla a pokyny pro zveřejňování. Navíc by měla rozlišovat editory od normálních uživatelů. „S tebou Marku, jako hlavním editorem, nemůžeme žít,“ dodává Hansen.
Na konci dopisu popisuje, že text napsal a zveřejnil jen z obavy, že nejdůležitější médium na světě omezuje svobodu namísto snahy ji šířit.
Mediální versus technická společnost
Na Facebooku je závislá většina mediálních organizací. Podle výzkumu Pew Research Center z roku 2016 například 44 procent dospělých Američanů čte zprávy na Facebooku. V porovnání s Twitterem je to o 35 procent víc. Výzkum zároveň ukázal, že až 66 procent lidí získává zprávy jen z jedné stránky.
Facebook nedávno propustil tým editorů, kteří se starali o sekci trendujících příspěvků. Namísto nich se o výběr nově starají algoritmy, které tak mohou velmi silně ovlivňovat výběrem veřejné mínění.
Zakladatel Zuckerberg o roli Facebooku ve světě zpravodajství mluvil minulý měsíc v Římě. „Jsme technická společnost, ne mediální. Svět potřebuje zpravodajské společnosti, ale také technické platformy, jako jsme my. Tuto roli bereme velmi vážně,“ řekl Zuckerberg.
Na dotaz serveru Guardian zástupci Facebooku přiznali ikoničnost fotografie, která za kritikou norského šéfredaktora stojí. Podle mluvčího společnosti je ale těžké rozlišit situace, ve kterých fotografii nahého dítěte tolerovat a v jakých ne.
„Snažíme se najít tu správnou rovnováhu - umožnit všem vyjádřit se zatímco zajistíme bezpečný a uctivý zážitek pro globální komunitu. Naše řešení nebude vždy perfektní, ale budeme se i nadále snažit zlepšovat naše pravidla a cesty, jakými je aplikujeme,“ uvedl pro Guardian mluvčí společnosti.
