NATO chce dát jasně najevo odhodlanost bránit každou z členských zemí
Není žádná pochybnost o tom, že NATO bude v případě nebezpečí bránit každou ze svých členských zemí. Na summitu Severoatlantické aliance ve Walesu to zdůraznil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Česko dnes proto podle něj jednoznačně podpoří vznik speciálních sil rychlého nasazení určených k obraně území států aliance.
Speciální jednotky mají být demonstrací, že NATO se postaví třeba proti případné ruské snaze destabilizovat pobaltské země. NATO je tak podle Zaorálka jasnou zárukou bezpečnosti všech svých členů.
„Každá země by si měla být jistá – a to je také smysl tohoto summitu -, že i prakticky je aliance schopna každému z členů pomoci, pokud by se stalo, že se stane ohroženým,“ uvedl Lubomír Zaorálek.
Summit NATO ve velšském Newportu sleduje zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska
Jednotka by měla být schopná do dvou dnů zasáhnout kdekoliv na území aliance a mohlo by v ní být až 4000 mužů. Cílem je odradit jakéhokoliv případného útočníka.
Aliance chce zároveň vypracovat plány, jak reagovat na tak zvanou hybridní válku, což je třeba vyslání neoznačených vojáků na území cizích států.
NATO už včera na summitu ve Walesu schválilo balíček opatření na vylepšení obranyschopnosti Ukrajiny. Za 15 milionů eur se zmodernizuje velitelská struktura, logistika nebo kybernetická obrana. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen pak znovu vyzval Rusko, aby ukončilo svou agresi vůči Ukrajině.
Opatření i výzva
„Místo deeskalace krize ji Rusko jenom prohloubilo," uvedl na aliančním summitu Rasmussen, podle něhož mají události na Ukrajině přímý dopad na bezpečnost a stabilitu celého euroasijského prostoru.
Severoatlantická aliance ostře odsoudila opakované porušení mezinárodního práva ze strany Ruska a zopakovala, že Moskva musí ukončit ilegální anexi Krymu. Anders Fogh Rasmussen zdůraznil, že „vládu práva nesmí nahradit právo silnějšího."
Čeští Ukrajinci do války rukovat nechtějí. Za co, ptají se
Číst článek
„Od samého počátku nepřátelského postupu Ruska stálo NATO při Ukrajině a maximálně ji podporovalo politicky i prakticky. Tento postoj se potvrdil i na summitu aliance," uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Ukrajinský prezident Porošenko tak vyjádřil opatrný optimismus před jednáními s proruskými separatisty v Minsku a zásadně odmítl jakékoliv zpochybnění ukrajinské územní celistvosti.
Na summitu NATO Porošenko slíbil, že nařídí svým jednotkám na východě Ukrajiny zastavení palby, pokud bude mírová schůzka se separatisty úspěšná.
Švédové nechápou, proč chce Zeman další důkazy o operacích ruských vojáků na Ukrajině
Číst článek
Zároveň ze summitu přichází i varování, že sankce vůči Rusku by se mohly ještě zpřísnit. Naznačily to západní mocnosti. Má jít o dva různé balíčky opatření - ze strany Spojených států a Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová ale nabádá, aby se s Moskvou i nadále jednalo.
„Na jedné straně musíme ukázat odhodlanost, ať už v otázce hospodářských sankcí proti Rusku nebo co se týče zdůraznění článku pět Severoatlantické smlouvy, že napadení jednoho člena je útokem na všechny. Na straně druhé musíme být otevřeni dalším jednáním a mít jasno, že vidíme politické řešení krize,“ uvedla spolková kancléřka.
