Návrat do brazilského kávového ráje. Kdysi největší exportér bude připravovat exkluzivní nápoj turistům

Region nedaleko Ria de Janeira, kterému se říká Kávové údolí, ve své nejslavnější době dodával neuvěřitelných 75 procent veškeré spotřeby kávy na světě. Netrvalo to ale zase tak dlouho, a dnes byste kávový keřík v kraji marně hledali. Majitelé statků, které díky této plodině oplývaly bohatstvím, ovšem lákají na slavnou historii turisty. A vznikl proto i projekt, který kávu na někdejší mocná hospodářství vrací.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Součástí sbírky paní Magid Muniz je také tato váha na kávu, kterou našla nedaleko plantáže

Součástí sbírky paní Magid Muniz je také tato váha na kávu, kterou našla nedaleko plantáže | Foto: David Koubek | Zdroj: Český rozhlas

Obřím domem uprostřed spousty zelených kopečků a tropického podnebí návštěvníky provází dnešní majitelka statku São João de Prosperidade, dona Magid Breves Muniz. Zachovávají ho v historické podobě: Čtyři metry vysoké stropy, tři velké obývací haly a koupelna se splachovacím záchodem. Tohle všechno bylo na venkov v brazilském vnitrozemí v polovině 19. století něco nevídaného.

„Původně to byla obyčejná stavení. Spousta z nich se ale po roce 1850 proměnila ve skutečné paláce. Do Evropy se vyvážela káva a opačným směrem se dovážel veškerý tamní luxus: Tapety, skleněné lustry, nádobí, stříbrné příbory,“ popisuje Magid Breves Muniz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Skončilo otrokářství, vyčerpala se půda a káva z Kávového údolí úplně zmizela. Začala se pěstovat jinde.

Spoustu výbavy odvezli bývalí majitelé, kterých se tu vystřídalo mnoho. Skončilo otrokářství, ta tam byla levná pracovní síla, vyčerpala se půda a káva odsud úplně zmizela. Začala se pěstovat jinde.

„Bez kávy by tu nic z tohoto neexistovalo. Ale dnes jsme živí z chovu dobytka, pěstujeme eukalyptus a máme provoz na zpracování dřeva a vyrábíme klobásy. To dělají moji synové. A já dnes přijímám turisty. Z peněz, které mi přinášejí, jsem schopna postupně opravovat statek,“ říká Magid Breves Muniz.

S turismem začaly v oblasti Kávového údolí před 20 lety i další statky, s pomocí státní organizace SEBRAE, což je Brazilská agentura pro malé podniky. A její pobočka v nedalekém městě Volta Redonda dnes pomáhá vrátit na statky i slavnou plodinu.

Nejsilnější káva světa? Obsahuje 80krát víc kofeinu než běžné espreso. Pije se na vlastní nebezpečí

Číst článek

„Návštěvníci sami se ptali po kávě. Vypráví se tu o celé slavné kávové epoše, ale samotná káva chyběla. Teď ji proto vracíme. Budou to exkluzivní odrůdy výhradně pro místní spotřebu. Nebudou to obrovské plantáže, každý statek bude mít jeden hektar kávovníků,“ říká analytička agentury SEBRAE Leda Barretová, která má projekt na starost.

Návrat kávy podle ní nadchnul všechny novodobé statkáře, kteří přijímají na svých hospodářstvích návštěvníky. Zatím se jich zapojilo pět. Agentura našla odborníka a zpracovala také projekt včetně analýzy ekonomické návratnosti. A vyšlo jim, že investovat znovu do kávy, i když ne na vývoz, ale pro turisty, se vyplatí.

Sklizeň za dva roky

„Celý proces, zpracování i pražení kávy, se bude dělat přímo na statcích. Pořídí se stroje na příslušné množství, teď v prosinci dorazí sazenice, a za dva roky už se bude moci poprvé sklízet,“ dodává Barretová.

Projekt je přitom otevřený i dalším statkům. Uvažuje o tom i Magid Munizová: „Nechci být pěstitelkou kávy. Nechci investovat do produkce kávy. Ale chci si tu udělat něco jako zahrádku. Aby lidé viděli, jak káva roste, jak se sklízí, a také se jí napili.“

Dona Magid se zatím kvůli ekonomické krizi v Brazílii, dopadající i na její hospodářství, do výsadby keřů s červenými bobulemi nepustila. Už se ale těší, až si jednou tady, uprostřed někdejšího kávového ráje, dá šálek vlastní dobré kávy.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme