Nebezpečný obrat Číny? Staňme se vůdcem nového světového řádu, vyhlásil Si Ťin-pching

Dominance Západu nad světem se chýlí ke konci. Nastává čas nového světového řádu, jehož bezpečnost potřebuje své vůdce – a nabízené příležitosti by se měla chopit Čína. Tolik mínění čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, které zaznělo minulý týden v Pekingu a nyní rezonuje komunistickou stranou i státním tiskem. Čína tak poprvé otevřeně popřela svá dosavadní tvrzení, že neusiluje o světovou hegemonii a „nechce být vůdcem“, upozornil pro Zpravodajský web Českého rozhlasu sinolog Ondřej Klimeš.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kombinovaný snímek čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa.

Kombinovaný snímek čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa. | Zdroj: Reuters

Svou globální vizi představil Si Ťin-pching na semináři o národní bezpečnosti, který se konal minulý pátek v Pekingu a jemuž předsedal jako hlava výboru státní bezpečnosti. (Setkání se odehrálo jen měsíce před klíčovým 19. sjezdem Komunistické strany Číny, které má rozhodnout o novém vedení země. Očekává se, že na něm Si Ťin-pching ještě posílí svou mocenskou pozici - pozn. red.)

Udržet stabilitu, stát se vůdcem

Si tvrdí, že Číně nastalo období strategické příležitosti rozvoje, kterého musí využít a chopit se iniciativy. „Ať už se mezinárodní situace změní jakkoli, musíme si udržet naši strategickou stabilitu, strategické sebevědomí a strategickou trpělivost,“ citovala čínského prezidenta agentura Reuters.

Čína potřebuje aktivně utvářet vnější bezpečnostní prostředí za svými hranicemi, posílit spolupráci na poli bezpečnosti a vést mezinárodní společenství ve společné snaze zajistit bezpečný svět, zdůraznil generální tajemník Komunistické strany Číny (KSČ). Si Ťin-pching také podtrhl, že základním principem národně-bezpečnostní práce musí být respekt k vůdčí roli strany.

To, že mezinárodní uspořádání se mění a že by Čína v budování nového světového řádu měla mít důležitou roli, už ze strany čínského prezidenta zaznělo. 17. února však poprvé otevřeně prohlásil, že by jeho země měla hrát prim. Návrh, aby se Čína postavila do čela utváření nové podoby mezinárodních vztahů a mezinárodní bezpečnosti, je podle sinologa Ondřeje Klimeše zásadním obratem dosavadního kurzu.

STRATEGICKÝ SLOVNÍČEK
- vyčkávání a skrývání schopností: tchao-chuang jang-chuej
- mírový vzestup Číny: Čung-kuo che-pching ťüe-čchi
- mírový rozvoj Číny: Čung-kuo che-pching fa-čan
- teze o Číně jako hrozbě: Čung-kuo wej-sie-lun
- neusiluje o vůdcovství: pu-tang-tchou
- dvojí vedení: liang-ke jin-tao

„Explicitní přehodnocení Ten Siao-pchingovy strategie ‚vyčkávání a skrývání schopností‘ z 80. let, která Čínu vybízela k udržování nízkého profilu v mezinárodních vztazích. Posunutí Chu Ťin-tchaových opatrných konceptů ‚mírového vzestupu Číny‘ a ‚mírového rozvoje Číny‘ z první dekády 20. století – také ty se snažily uklidnit svět a vyvrátit takzvanou ‚tezi o Číně jako hrozbě‘,“ hodnotí novou koncepci znalec moderní čínské politiky Klimeš.

A dodává, že slova Si Ťin-pchinga popřela všechna dosavadní tvrzení, že „Čína se nesnaží a nikdy nesnažila získat světovou hegemonii a nechce být vůdcem“.

Společně budovat nový svět

V pondělí 20. února, tři dny po pekingském semináři, se prezidentova projevu chopil ústřední vzdělávací orgán KSČ a na Siův obrat upozornil, načež nová politika „dvojího vedení“ (na poli nového světového řádu a mezinárodní bezpečnosti – pozn. red.) vzala ztečí státní média. „Obecný trend multipolarizace světa, ekonomické globalizace a demokratizace mezinárodních vztahů se nemění. Měli bychom být vůdci mezinárodního společenství a společně vybudovat spravedlivější a rozumnější nový světový řád,“ představila Siova slova státní agentura Nová Čína.

Stranický komentář zdůrazňuje „hluboký význam“ Si Ťin-pchingova návrhu a všímá si jeho strategického načasování: prezidentova slova veřejně zazněla ve dnech, kdy se v Mnichově konala každoroční bezpečnostní komise a kdy se setkali ministři financí zemí G20. V souvislosti s novou oficiální linií rovněž uvedl, že západní země mají stále méně chuti i schopností zapojovat se do globální politiky a že dominance Západu nad světem se chýlí ke konci, což doložil izolacionistickým přístupem nového prezidenta USA Donalda Trumpa.

Od Trumpova nástupu do funkce je patrný rozdíl mezi jeho a Si Ťin-pchingovou rétorikou. Zatímco Bílý dům volá „Amerika na prvním místě“, Si Ťin-pching v Davosu hájí globalizaci a vymezuje se proti uzavření hranic. Trump cupuje dohodu o transpacifické spolupráci (TPP); Si prohlašuje, že „z obchodní válka nezná vítěze“ a že protekcionismus „je jako zamknout se v temné místnosti: vítr a déšť možná zůstanou venku, ale stejně tak i světlo a vzduch“. A že viníkem finanční krize není globalizace, ale „přemrštěný hon za ziskem finančního kapitálu“.

Projev Si Ťin-pchinga na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, 17. ledna 2017. | Foto: Reuters

Moc a nacionalismus

Zřetelný odstup od Donalda Trumpa přitom souzní s mocenskými ambicemi Číny, plně vyjevenými minulý týden v Pekingu. „Obrat s Trumpovým nástupem samozřejmě souvisí, ale není jeho důsledkem, protože velmocenské a nacionalistické myšlení se v čínské veřejné debatě objevuje už od 90. let, existovalo i v maoistickém období a představa o čínské civilizaci jako středu světa je přibližně 3000 let stará,“ vysvětluje sinolog Klimeš.

Čínská policie chce mým rodičům vymýt mozek, říká disident, za jehož rodinu se bili v Praze

Číst článek

Dodává, že nová koncepce pozorné pozorovatele nepřekvapila, protože „vzhledem k čím dál asertivnějšímu mezinárodnímu vystupování Číny a usilovného vytváření vlivových sfér ve světě se dala předjímat.“ Míní však, že místo překvapení vzbuzuje spíše obavy.

„Posiluje se předpoklad, že díky ekonomickému vlivu, kontrole nad dopravní infrastrukturou a přírodními zdroji, majetkovým akvizicím či kontrole médií, které mnohé státy Pekingu dobrovolně umožnily (např. projekty jako Pásmo a cesta či Asian Infrastructure Investment Bank) , bude Čína chtít zapojit do svého uspořádání světa i země a subjekty, které původně po ničem takovém netoužily. Jinými slovy: Čína teď představuje ještě větší bezpečnostní riziko než v době, kdy tvrdívala, že nechce být vůdcem,“ varuje Klimeš.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme