Zprávy → Svět28. listopadu  2016 v 19:25  

Odborník, který pomáhal s vyšetřováním otravy Litviněnka, se ubodal sám, oznámil koroner

Zesnulý bývalý ruský špión Alexander Litviněnko (archivní foto) - Foto:  Hollywood Classic Entertainment

Zesnulý bývalý ruský špión Alexander Litviněnko (archivní foto)Foto:  Hollywood Classic Entertainment

Smrt odborníka na radiaci, který pomáhal vyšetřovat otrávení bývalého ruského špióna Alexandera Litviněnka, byla sebevražda. Minulý týden to oznámili britští vyšetřovatelé. Doktor Matthew Puncher v květnu u sebe doma vykrvácel z několika bodných ran. Stalo se tak pět měsíců po jeho cestě do Ruska, píše server The Times.

Patolog podle vlastních slov možnost, že by ve smrti 46letého Punchera byl zapojený i někdo další, nemohl „naprosto vyloučit“. Zranění si ale prý způsobil sám. Koroner v Oxfordu minulý týden rozhodl, že se jednalo o sebevraždu.  

Matthew Puncher byl odborníkem na absorbování radiace. Když byl bývalý ruský špión Alexander Litviněnko v roce 2006 otráven šálkem čaje, právě on určil množství polonia v jeho těle. 

Čtěte také: Londýn označil vraždu Litviněnka za 'státní zločin'. Žádá Rusko o vydání pachatelů

Puncher mimo jiné v Británii v rámci kontraktu s americkou vládou připravoval program na měření polonia v bývalých pracovnících sovětského jaderného programu. 

Jeho žena Kathryn podle serveru The Times soudu řekla, že „začal být posedlý“ chybou, kterou v tomto výzkumu udělal. Dodala, že poté, co před Vánoci vycestoval do Ruska, se jeho nálada „naprosto změnila“. 

„Dříve vařil, ale pak prostě přestal. Vypadalo to, jako by o všechno ztratil zájem,“ popsala. 

Podle jeho kolegy doktora George Etheringtona se Puncher bál, že kvůli chybě, kterou udělal při programování, skončí v americkém vězení. Tyto obavy ale byly iracionální, dodal Etherington.  

Fakta o případu ruského agenta Alexandra Litviněnka, který zemřel 23. listopadu 2006 na následky otravy:

- Alexandr Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. 

- Litviněnko v roce 1998 obvinil své nadřízené, že mu nařídili zavraždit podnikatelského magnáta Borise Berezovského, který žil pod novou identitou v Británii (v březnu 2013 byl Berezovskij nalezen ve svém domě v Londýně mrtev, pravděpodobně se jednalo o sebevraždu). V roce 2002 vyvolal Litviněnko značný rozruch svojí knihou FSB vyhazuje Rusko do povětří (v angličtině "Blowing Up Russia: Terror from Within"), ve které obvinil FSB ze série atentátů namířených proti obytným budovám v roce 1999, při nichž zahynulo více než 300 osob, a které ruské úřady většinou připsaly Čečencům. V červnu téhož roku byl v Rusku v nepřítomnosti odsouzen k podmíněnému trestu 3,5 roku za údajné zneužívaní pravomocí a za krádeže výbušnin a byl na něho vydán zatykač. Nezákonné praktiky FSB popsal také ve své další knize Zločinecká skupina z Lubjanky. 

Z otravy obvinil Putina 

- Zdravotní problémy se u Litviněnka projevily 1. listopadu 2006, byl hospitalizován v severním Londýně. Zhruba po dvou týdnech byl kvůli zhoršujícímu se zdravotním stavu převezen do University College Hospital, přišel o vlasy a dramaticky ztratil na váze. Dostal policejní ochranu. 

- Zemřel 23. listopadu 2006. Krátce před smrtí obvinil ze svého konce ruského prezidenta Putina. Také Litviněnkova manželka a přátelé, mezi nimi i Berezovskij, obvinili Putina, že stál za Litviněnkovou smrtí. 

- Později vyšlo najevo, že krátce před svou hospitalizací se Litviněnko v londýnském hotelu Millennium setkal s bývalými ruskými tajnými agenty a podnikatel Andrejem Lugovým, Dmitrijem Kovtunem a Vjačeslavem Sokolenkem a v jedné restauraci také s italským bezpečnostním expertem Mariem Scaramellou, který mu měl předat informace o vraždě ruské novinářky Anny Politkovské. 

- Britské úřady po Litviněnkově smrti oznámily, že smrt souvisí s přítomností radioaktivního izotopu polonia 210. Zvýšená hladina radioaktivity byla naměřena na obou místech schůzek z 1. listopadu a také v Litviněnkově bytě. Izotop polonia 210 byl nalezen i na jiných místech v Londýně, například v hotelu, kde bydlel Kovtun, nebo na stadionu fotbalového klubu Arsenal, který navštívil Lugovoj. Polonium se později v menší míře našlo i v těle Scaramelly. 

Rusko: Vyšetřování je politicky zaujaté 

- Britská policie začala Litviněnkovu smrt šetřit jako vraždu. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Litviněnko byl otráven izotopem radioaktivního polonia 210, který byl podle všeho v čaji podaném při jeho setkání s Kovtunem a Lugovým. Lugovoj, který byl podle britské policie hlavním podezřelým a který se mezitím stal poslancem Státní dumy, i Kovtun obvinění odmítli. 

- Britské úřady vedly neveřejné vyšetřování, které se nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití Litviněnka. Teprve loni v lednu britský soud zahájil veřejné vyšetřování, které před tím povolila vláda. Británie dlouho odmítala souhlasit s touto formou vyšetřování, o kterou žádala Litviněnkova vdova Marina. Ta se od manželovy smrti snažila přimět britské úřady k řádnému prošetření případu. V únoru 2014 na základě její žaloby londýnský Nejvyšší soud nařídil vládě, aby znovu zvážila své rozhodnutí nepřipustit veřejné prošetření. 

- Letos v lednu zveřejnil londýnský vyšetřující soudce závěry vyšetřování, že za smrt Litviněnka je odpovědný ruský stát a plán ruské kontrarozvědky FSB na jeho odstranění pravděpodobně osobně schválil prezident Vladimir Putin a tehdejší šéf FSB Nikolaj Patrušev. Podle zveřejněných výsledků britského vyšetřování existují důkazy, že Lugovoj a Kovtun otrávili Litviněnka. Lugovoj obvinění označil za absurdní. Podle ruského ministerstva zahraničí je britské vyšetřování politicky zaujaté, neprůhledné a vztahy Ruska s Británií jsou nyní napjaté. 

Zdroj: ČTK 

Autor:   mah

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace