OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co je tvrdý brexit? A znáte Tři brexitýry? Přehledně o rozlučce Britů s Evropskou unií

Svět v úterý vyslechl dlouho očekávaný projev Theresy Mayové, v němž britská premiérka přiblížila vizi o odchodu Británie z Evropské unie. Řeč následovaly titulky: Mayová chce tvrdý brexit. Co to znamená? Co bude s občany EU, kteří v Británii našli nový domov? A slyšeli jste už o Třech brexitýrech? Na klíčové otázky odpovídáme spolu s BBC.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brexit - ilustrační foto

Brexit - ilustrační foto | Zdroj: Reuters

‚Tvrdý‘ versus ‚měkký‘ brexit

Volné termíny, které se vžily pro míru blízkosti budoucího vztahu Británie a Evropské unie. Víceméně platí, že „měkký“ brexit označuje kompromis, který by se mohl podobat norskému modelu: skandinávské království není členskou zemí EU, je však součástí jednotného trhu, a tedy i mechanismu volného pohybu osob, připomíná BBC.

Britská premiérka Mayová však v úterý prohlásila, že Británie o takovou variantu nestojí, byť touží po úzké spolupráci. Spojené království tak míří k plnému oddělení od unijních struktur, tedy „tvrdému brexitu“: žádné částečné či přidružené členství, a naopak odstoupení od jednotného trhu a Soudního dvora EU, kontrola imigrace z členských států a nová celní dohoda.

REFERENDUM O BREXITU
- O odchodu Británie z EU, tzv. brexitu (Británie + exit), rozhodovali britští voliči v referendu 23. června 2016.
- Při volební účasti 71,8 % (přes 30 milionů lidí) 52 % voličů rozhodlo, že Británie vystoupí z EU. Anglie i Wales hlasovaly pro Leave (odchod), a to v poměru 53,4:46,6, resp. 52,5:47,5 %. Naopak Skotsko a Severní Irsko toužily po Remain (setrvání) takto: 62:38, resp. 55,8:44,2 %.
- Po referendu rezignoval tehdejší premiér David Cameron; nahradila ho dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová. Stejně jako Cameron byla pro setrvání v EU, slíbila však, že bude respektovat vůli lidu.
- Britská ekonomika se po prvotním šoku patrně vzpamatovala, názory na dlouhodobý dopad odchodu z EU se však různí.

Co je jednotný trh?

Účelem jednotného trhu je usnadnit obchodní výměnu mezi národy EU. Povoluje volný pohyb zboží, pracovníků, služeb a kapitálu uvnitř hranic unie, a to bez poplatků. Tyto takzvané „čtyři svobody“ stanoví zakládající Římské smlouvy z roku 1957 (Smlouva o Evropském hospodářském společenství).

„To, co navrhuji, nemůže znamenat sounáležitost s (unijním) jednotným trhem, který by nám bránil v uzavírání našich vlastních obchodních dohod. A to nejen s EU, ale také se starými a novými spojenci mimo Evropu,“ řekla Mayová.

Co je celní unie?

Jednoduše řečeno jde o smlouvu, která odstraňuje celní poplatky mezi státy, které tuto dohodu uzavřely. Tyto státy zároveň stanoví společný celní sazebník na zboží ze zemí mimo celní unii, přičemž vybrané clo odvádějí do společného rozpočtu. Evropská celní unie je po volném obchodu dalším stupněm ekonomické integrace členských států; třetím stupněm je společný trh, čtvrtým pak měnová a bankovní unie. Evropská celní unie stále ještě zahrnuje Británii. Mayová v úterý mluvila o potřebě nové celní dohody s EU, o „ambiciózní a bezcelní obchodní dohodě“.

Brexit v praxi: kdy přesně Británie odejde?

Spojené království vstoupilo do EU (tehdy ještě Evropských společenství) během tzv. prvního rozšíření, tedy 1. ledna 1973. To, kdy přesně EU opustí, však není zcela jasné ani po úterním projevu Mayové.

K odchodu musí Británie aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, který oběma stranám dává dva roky k vyjednání podmínek. Mayová potvrdila, že to hodlá udělat na konci března, přičemž konečnou dohodu s EU předloží ke schválení parlamentu. Upozornila ovšem, že konkrétní realizace dohody potrvá delší čas a uskuteční se „po etapách“.

Premiérka Velké Británie Theresa Mayová | Foto: Reuters

Tedy teoreticky: v létě 2019 už by Británie mohla být mimo unii. Nicméně přesný harmonogram stanoví až oficiální vyjednávání. Ostatně, nikdo ještě neví, jak odchod členského státu podle článku 50 v praxi vypadá: text pochází z roku 2009 a dosud nikdo ho neuvedl do praxe.

Proč to potrvá tak dlouho?

Vypárat 43 let sešívaných smluv a dohod, které se týkají tisíců předmětů, není otázka jediného dne či týdne. Věc ještě komplikuje fakt, že se to děje vůbec poprvé – pomineme-li Grónsko, které na základě referenda z roku 1982 vystoupilo o tři roky později (tehdy ještě z Evropského společenství). Nicméně Grónsko není samostatný národní stát, ale autonomní součást Dánského království.

Francouzský starosta plánuje pojmenovat ulici po brexitu. Chce vzdát hold Britům, místo toho je pro smích

Číst článek

Vyjednavači tak před sebou mají v podstatě nezmapovaný terén. Pravděpodobně nejvíce času zabere post-brexitová obchodní dohoda - schválit ji musí více než 30 národních a regionálních parlamentů napříč Evropou a některé z nich, naznačuje BBC, mohou chtít zelenou z referenda.

Kdo bude vyjednávat? Tři brexitýři

Mayová ve vládě vytvořila oddělení, které má brexit na starosti a do jehož čela byl jmenován David Davis, poslanecký veterán za konzervativce a přesvědčený zastánce kampaně Leave. Stejného názoru jsou také exministr obrany Liam Fox, nově ministr pro mezinárodní obchod, a také vůdčí tvář Leave Boris Johnson, kterému brexit vynesl křeslo šéfa diplomacie.

Rusko činí válku v Sýrii odpornější, tvrdí britský ministr zahraničí Boris Johnson | Foto: Reuters

Právě tato trojice přezdívaná Tři brexitýři sehraje klíčovou roli v nadcházejících jednáních s Bruselem a formulování nových mezinárodních dohod (konečné slovo bude mít premiérka Mayová).

Dokud členství Británie v EU oficiálně neskončí, nepřestane v zemi platit unijní právo. Spojené království se v té době bude řídit všemi unijními smlouvami a zákony, ale už se nebude podílet na žádném rozhodování.

Co bude s občany EU, kteří chtějí do Británie za prací?

Brexit neznamená konec pracovní imigrace, její omezení však rozhodně ano, potvrdila v úterý Mayová. „Dál budeme přitahovat ty nejchytřejší a nejlepší, aby pracovali nebo studovali v Británii – otevřenost mezinárodnímu talentu musí zůstat jedním z nejvýraznějších aktiv této země – ale ten proces musí být řádně řízen, aby náš imigrační systém sloužil národnímu zájmu. Takže získáme kontrolu nad počtem lidí, kteří do Británie přicházejí z EU,“ řekla premiérka.

Mayová už dříve zdůrazňovala své odhodlání snížit počty příchozích na maximálně 100 tisíc za rok. Stávající bilance je přitom více než třikrát vyšší: imigrantů z EU je 184 tisíc, z jiných zemí 188 tisíc.

Co bude s občany EU žijícími v Británii?

Britská vláda zatím neposkytla pevnou záruku ohledně jejich statusu. Vysvětluje to tím, že to není možné bez recipročního závazku států EU vůči milionům Britů, kteří žijí na území pevninské Evropy. Přesto ministerstvo vnitra naznačilo, že občané zemí EU s trvalým pobytem (ten Británie uděluje po pěti letech) budou moci zůstat. O osudu těch, kteří tuto podmínku nesplňují, rozhodnou vyjednávání a „vůle parlamentu“.

Co bude s občany Británie žijícími v EU?

Půl roku po brexitu jsou Britové žijící ve Španělsku v nejistotě. Zpátky ale nechtějí

Číst článek

Odchod Británie z jednotného trhu a omezení dřívějšího volného pohybu osob může mít za následek odvetná opatření ze strany členských států EU, míní BBC.

Mnoho Britů chce zůstat v EU, právo Mayové na aktivaci článku 50 řeší soud. Je reálné další referendum?

Stěží: vyslovili se proti němu jak konzervativci, tak labouristé. Obě strany daly najevo, že další plebiscit o brexitu by byl nedemokratický a znamenal by ztrátu důvěry britského lidu, který už jednou rozhodl pro odchod.

Může brexit zablokovat parlament?

Výsledek červnového referenda není právně závazný – britským parlamentem ještě musí projít potřebné zákony, které Británii z evropské osmadvacítky vymaní. Stejně tak musí zákonodárci schválit dohodu, která vyjde z jednání s EU.

Ale praxe mluví jasně, píše BBC. Ti poslanci, kteří volili Remain, budou „stimulováni“, aby se přidali na stranu vlády; pokud se budou protivit, v příštích parlamentních volbách (2020) riskují přízeň veřejnosti.

Teoreticky možný způsob: zákonodárci si potřebnými dvěma třetinami vynutí předčasné volby a vyhraje v nich strana, která kampaň postavila na zastavení brexitu; ta pak vyhlásí, že mandát z voleb má větší váhu než ten z referenda. Takový scénář je však silně nepravděpodobný, podobně jako vítězství liberálních demokratů, kteří už dnes slibují zvrátit brexit v případě volební výhry.

A co Skotsko a Severní Irsko?

Na projev Mayové už zareagovala skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Ta prohlásila, že tvrdý brexit může být pro Velkou Británii ekonomickou katastrofou, a znovu připomněla, že její země za toto směrování nehlasovala. „Skotsko musí mít možnost vybrat si vlastní budoucnost, pokud budou všechny pokus o kompromis ohledně brexitu odmítnuty,“ citovala Sturgeonovou agentura Reuters.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová | Foto: Reuters

Sturgeonová už dříve prohlásila, že je „demokraticky nepřijatelné“, aby Skotsko čelilo odtržení od unie navzdory tomu, že si zvolilo Remain. Zdůraznila také, že v tomto světle je druhé referendum o nezávislosti Skotska „velmi pravděpodobné“, ačkoli ne v roce 2017.

Martin McGuiness, dnes už bývalý severoirský vicepremiér, loni uvedl, že dopad brexitu na Severní Irsko bude „velmi hluboký“ a že by celé Irsko mělo hlasovat o znovusjednocení. Exministryně pro Severní Irsko Theresa Villiers však výzvu strany Sinn Féin zamítla s tím, že v této situaci pro něj chybí oprávnění. Pozemní hranice mezi Spojeným královstvím a Irskem, tedy i Evropskou unií, bude jedním z klíčových bodů brexitových vyjednávání.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme