Zprávy → Svět17. listopadu  2016 v 09:00  

Pokuta, týden vězení nebo rány bičem. Jak je to s tresty za hanobení hlavy státu jinde ve světě?

Prezident Miloš Zeman při projevu ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem - Foto:  ČTK

Prezident Miloš Zeman při projevu ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentemFoto:  ČTK

Je návrh 64 poslanců na obnovu paragrafu o hanobení hlavy státu ojedinělý? Jak jsou na tom s uzákoněnou ochranou prezidenta v okolních zemích? Tresty za urážky jsou častější spíše na východ od Česka, vyplynulo z našeho pátrání mezi paragrafy.

V trestních zákonech v některých evropských zemích "protihanobící" paragrafy existují. Například u našich sousedů v Polsku je trestné urážet nejen polského prezidenta, ale jakoukoli hlavu jiného státu. Za takovouto urážku hrozí až 3 roky vězení. 

Podobné to je v Německu. Tamní paragraf 103 trestního zákoníku počítá v takových případech s peněžní pokutou nebo odnětím svobody až na pět let. Tento paragraf chtěl nedávno využít třeba turecký prezident Recep Erdogan, který zažaloval německého moderátora a satirika Jana Böhmermanna, který o Erdoganovi odvysílal vulgární báseň. Se žalobou ale nepochodil. Německo se navíc paragrafu o urážce hlavy státu brzy zbaví. 

Čtěte také: Skupina poslanců navrhuje až rok vězení za hanobení prezidenta. Chce předejít urážkám a excesům

Naproti tomu Rakousko nemá žádný zvláštní zákon. V případě hanobení prezidenta lze použít paragraf 115 trestního zákoníku ve spojení s paragrafem 117 téhož zákoníku. I v tomto případě musí trestní stíhání schválit prezident. Obžalovanému hrozí trest ve výši max. 3 měsíců odnětí svobody. Nedávno se o možné žalobně hodně diskutovalo v souvislosti se satiriky Stermannem a Grissemannem, kteří ve svém pořadu parodovali prezidentský pár Fischerových. Prezidenta to ale neurazilo a žalobu nepodal. 

Na Slovensku v roce 2002 slovenský ústavní soud platnost pozastavil platnost paragrafu 103 trestního zákona o hanobení prezidenta. Zatímco v České republice byl tento paragraf zrušen krátce po rozdělení Československa, na Slovensku přetrvával.  

Nizozemská královna Beatrix, za jejíž veřejnou urážku se platí pokuta - Foto: Paul Blank, Creative Commons, lic. CC BY-SA 2.5

Nizozemská královna Beatrix, za jejíž veřejnou urážku se platí pokutaFoto: Paul Blank, Creative Commons, lic. CC BY-SA 2.5

Urážky králů 

Podobné zákony platí i v evropských v monarchiích. V Belgii, Nizozemsku, Španělsku nebo Dánsku a Švédsku existuje v trestních zákonech ustanovení o stíhání hanobení panovníka. Příliš se nevyužívají a jedná se spíše o jakási mrtvá ustanovení. 

V Nizozemsku šel tak například před devíti lety na týden do vězení 47letý muž, který veřejně před policistou urážel královnu Beatrix a zaplatil i pokutu. 

Dlouhé vězení nebo rány bičem 

Zákony postihující urážku prezidenta platí i v některých postsovětských republikách, jako jsou Tádžikistán, Kazachstán a Bělorusko. V Rusku dokonce hrozí trest jen za urážku veřejného činitele. Trestem je pokuta v přepočtu zhruba 15 tisíc korun, případně 120 až 180 hodin veřejně prospěšných prací. Prezident Vladimir Putin ale tento zákon zatím nevyužil. 

Tvrdší trest platí v Turecku, kde se může člověk dostat do vězení až na 5 let za urážku prezidenta. 

Mimo Evropu pak tresty najdeme například v Íránu, kde hrozí za urážku prezidenta 74 rad bičem a vězení. V Thajsku se můžete za urážku krále a člena královské rodiny dostat do vězení až na 15 let. 

Autor:  Pavel Novák  (pan),  ČRo

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace