Pokuta, týden vězení nebo rány bičem. Jak je to s tresty za hanobení hlavy státu jinde ve světě?

Je návrh 64 poslanců na obnovu paragrafu o hanobení hlavy státu ojedinělý? Jak jsou na tom s uzákoněnou ochranou prezidenta v okolních zemích? Tresty za urážky jsou častější spíše na východ od Česka, vyplynulo z našeho pátrání mezi paragrafy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman při projevu ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem

Prezident Miloš Zeman při projevu ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem | Zdroj: ČTK

V trestních zákonech v některých evropských zemích "protihanobící" paragrafy existují. Například u našich sousedů v Polsku je trestné urážet nejen polského prezidenta, ale jakoukoli hlavu jiného státu. Za takovouto urážku hrozí až 3 roky vězení.

Podobné to je v Německu. Tamní paragraf 103 trestního zákoníku počítá v takových případech s peněžní pokutou nebo odnětím svobody až na pět let. Tento paragraf chtěl nedávno využít třeba turecký prezident Recep Erdogan, který zažaloval německého moderátora a satirika Jana Böhmermanna, který o Erdoganovi odvysílal vulgární báseň. Se žalobou ale nepochodil. Německo se navíc paragrafu o urážce hlavy státu brzy zbaví.

Skupina poslanců navrhuje až rok vězení za hanobení prezidenta. Chce předejít urážkám a excesům

Číst článek

Naproti tomu Rakousko nemá žádný zvláštní zákon. V případě hanobení prezidenta lze použít paragraf 115 trestního zákoníku ve spojení s paragrafem 117 téhož zákoníku. I v tomto případě musí trestní stíhání schválit prezident. Obžalovanému hrozí trest ve výši max. 3 měsíců odnětí svobody. Nedávno se o možné žalobně hodně diskutovalo v souvislosti se satiriky Stermannem a Grissemannem, kteří ve svém pořadu parodovali prezidentský pár Fischerových. Prezidenta to ale neurazilo a žalobu nepodal.

Na Slovensku v roce 2002 slovenský ústavní soud platnost pozastavil platnost paragrafu 103 trestního zákona o hanobení prezidenta. Zatímco v České republice byl tento paragraf zrušen krátce po rozdělení Československa, na Slovensku přetrvával.

Urážky králů

Královna Beatrix (2005) | Foto: Paul Blank Creative Commons, lic. CC BY-SA 2.5

Podobné zákony platí i v evropských v monarchiích. V Belgii, Nizozemsku, Španělsku nebo Dánsku a Švédsku existuje v trestních zákonech ustanovení o stíhání hanobení panovníka. Příliš se nevyužívají a jedná se spíše o jakási mrtvá ustanovení.

V Nizozemsku šel tak například před devíti lety na týden do vězení 47letý muž, který veřejně před policistou urážel královnu Beatrix a zaplatil i pokutu.

Dlouhé vězení nebo rány bičem

Zákony postihující urážku prezidenta platí i v některých postsovětských republikách, jako jsou Tádžikistán, Kazachstán a Bělorusko. V Rusku dokonce hrozí trest jen za urážku veřejného činitele. Trestem je pokuta v přepočtu zhruba 15 tisíc korun, případně 120 až 180 hodin veřejně prospěšných prací. Prezident Vladimir Putin ale tento zákon zatím nevyužil.

Tvrdší trest platí v Turecku, kde se může člověk dostat do vězení až na 5 let za urážku prezidenta.

Mimo Evropu pak tresty najdeme například v Íránu, kde hrozí za urážku prezidenta 74 rad bičem a vězení. V Thajsku se můžete za urážku krále a člena královské rodiny dostat do vězení až na 15 let.

Pavel Novák, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme