Putinovo znovuzvolení si přeje nejvíce Rusů za poslední léta. Nevidí jinou alternativu
Nejvíce Rusů od roku 2012 – přesněji 63 procent – by rádo vidělo Vladimira Putina po skončení jeho současného volebního období opět v prezidentském křesle. Vyplývá to z průzkumu, který na vzorku 1600 Rusů provedlo nezávislé centrum Levada. Pro porovnání - před čtyřmi lety, kdy Putin nastoupil potřetí do funkce, si ho v úřadu znovu přálo vidět 34 procent dotázaných.
Úměrně s Putinovou šancí na znovuzvolení klesla šance pro ostatní kandidáty. V tom samém průzkumu se Levada Rusů zeptala i na to, jestli věří, že by se do roku 2018 mohl objevit lídr schopný současného prezidenta nahradit. Téměř polovina – 49 procent Rusů je přesvědčených, že ne. Je to nevyšší počet od zmiňovaného roku 2012. Tehdy byla polovina dotázaných přesvědčena, že Putina lze nahradit.
Levada výsledky průzkumu nekomentuje, podle Michaela Romancova z Univerzity Karlovy za nimi ale stojí nedostatek alternativ. „Když nikdo, kdo má alternativní program, nemůže kandidovat a svůj program mohl vůbec veřejnosti představit, tak veřejnost musí mít nevyhnutně představu, že nikdo jiný není,“ vysvětluje politolog.
Zadržený ruský ministr Uljukajev zůstává v domácím vězení. Podezřelých v korupční kauze může být více
Číst článek
Strany, které jsou dnes v ruském parlamentu, podle něj jednohlasně podporují Putina. „Lidé jsou spokojení s tím, co mají, protože vůbec nevědí o možnosti jiné alternativy,“ říká Romancov. Ani on sám nepředpokládá, že by se do prezidentských voleb v roce 2018 mohl objevit nový silný kandidát.
Relativní spokojenost se současnou administrativou naznačuje i další průzkum, který na svých stránkách Levada zveřejnila v pátek. V něm se Rusů ptala na riziko protestních akcí v místě jejich bydliště. Podle 76 procent jsou demonstrace kvůli propadu životní úrovně, nebo za své práva nepravděpodobné. Drtivá většina Rusů – 80 procent by se jich ani nezúčastnilo. Šance na masové protesty a ochota účastnit se na nich byla ale nízká i v minulých letech. Naposledy ji výzkumníci zaznamenali v letech 2011 a 2012, kdy se v Rusku skutečně odehrávaly protestní akce.
Ruské ministerstvo označilo letos v září analytické centrum Levada za „zahraničního agenta“, kvůli tomu, že přijímá peníze ze zahraničí. Za to, že se centrum takto odmítlo zaregistrovat, mu soud udělil pokutu 4800 dolarů, informovaly tehdy ruské agentury.
