Zprávy → Svět25. října  2016 v 06:00  

Raketová základna či aktivnější politika v zahraničí. Co bude vítězství Clintonové nebo Trumpa znamenat pro Česko?

Hillary Clintonová s Donaldem Trumpem při debatě v St. Louis - Foto:  Reuters

Hillary Clintonová s Donaldem Trumpem při debatě v St. LouisFoto:  Reuters

Za dva týdny rozhodnou Američané ve volbách o svém příštím prezidentovi. Jejich výsledek ovlivní i Česko, shodují se odborníci. Od Clintonové očekávají pokračování v dosavadní zahraniční politice Spojených států. Co čekat od Trumpa, přesně nevědí. Obavy z rozpuštění NATO jsou podle nich ale přehnané. Stejně tak považují jen za předvolební řeči i prohlášení Mikea Pencea o raketové obraně ve střední Evropě.

„Jsou to zahraniční volby, které mají na českou společnost asi největší možný dopad,“ říká o nadcházejících volbách ve Spojených státech odborník na americkou zahraniční politiku z Karlovy univerzity Ondřej Ditrych. V tom, že volba prezidenta na druhé straně Atlantiku bude mít vliv i na Česko, se s ním shodují další dva experti, které oslovil Zpravodajský web Českého rozhlasu: Petr Lang z Pražského institutu bezpečnostních studií a Jakub El-Ahmadieh z Asociace pro mezinárodní otázky. Zásadní roli hraje podle nich členství Česka v Severoatlantické alianci. 

Dva týdny před volbami naznačují průzkumy vítězství demokratické kandidátky Hillary Clintonové. Jestli opravdu vyhraje, na zahraniční police Spojených států se toho nejspíš mnoho nezmění, odhadují odborníci. „Clintonová se v zahraniční politice pohybuje dlouhou dobu. Pokud vyhraje, bude její politika nejspíše kontinuální s tím, jak funguje do teď,“ říká Lang. S odkazem na dosavadní zkušenost s bývalou ministryni zahraničních věcí ale dodává, že od Clintonové zároveň lze očekávat v zahraničí větší aktivitu než od současného prezidenta Baracka Obamy. 

Čtěte také: Amerika podle Trumpa. Republikán si chce v Gettysburgu zlepšit image, představí sto dnů v kůži prezidenta

„Clintonová je známa jako méně holubičí povaha. Hlasovala například pro válku v Iráku,“ přikyvuje Ditrych. Podle něj by ale po případném nástupu do Bílého domu čelila v aktivnější zahraniční politice překážkám. Jednou z nich by byli voliči jejího protikandidáta Donalda Trumpa. „Trumpovi voliči jsou pro menší zapojení ve světě. I když podnikatel prohraje, Clintonová se bude snažit alespoň dílčím způsobem společnost stmelovat,“ vysvětluje Ditrych. 

Překážkám by podle odborníků ale po svém nástupu čelil i Donald Trump. Ten vyvolal během letošní kampaně široký mezinárodní ohlas prohlášením, že by se Spojené státy nemusely automaticky postavit za své partnery v NATO a jejich případnou obranu by teprve zvážily. „Výtky, že evropské země dávají málo prostředků na obranu, se objevovaly už předtím. Ale ve spojení s tím, že by se Státy teprve rozhodly, jestli se za ně postaví. To je naprostá novinka, která šokovala hodně lidí,“ popisuje reakci Lang. 

Trumpova administrativa je nepředvídatelná, shodují se odborníci 

Trumpova slova vyvolala obavu, jestli by vítězství republikánského kandidáta znamenalo konec NATO. Podle El-Ahmadieha jsou však podobné obavy přehnané. „Trump by mohl zahájit kroky, které by ve středním nebo dlouhodobém horizontu mohly pro spojenectví v rámci NATO znamenat významné problémy,“ přiznává. „Rozhodně to ale nebude tak, že Trump usedne v Bílém domě a za tři dny se rozpadne NATO,“ dodává. Vlažnější postoj Spojených států by podle něj ale alianci významně oslabil. 

Jednou z věcí, na které se všichni tři oslovení odborníci shodují, je nepředvídatelnost Trumpovy administrativy. Na rozdíl od Clintonové nemá zkušenost se zahraniční politikou a neshromažďuje kolem sebe ani poradce a spolupracovníky, u kterých by se daly předvídat jejich příští kroky. Právě nepředvídatelnost a nejistota by podle Ditrycha mohla Severoatlantické alianci v případě Trumpova vítězství uškodit. „Jde tam o vysílání určitých signálů směrem dovnitř aliance ale i směrem k Moskvě,“ říká Ditrych. „Pokud by měl být zpochybněný závazek NATO ze strany USA, které jsou klíčovým hráčem NATO, mohlo by to znamenat nestabilitu i ve střední a východní Evropě. Je to spíše černý scénář, ale nedá se úplně vyloučit,“ dodává. 

Čtěte také: Nechutná ženská, zaútočil Trump na Clintonovou. Ani poslední debata se neobešla bez urážek

Veřejnost nedávno překvapil Trumpův spolukandidát Mike Pence, když během debaty obnovil myšlenku raketového štítu v Polsku a Česku. Tento nápad překvapil i Langa. „Působí jako návrh už z hlubin historie. V podstatě kopíruje původní plán Bushovy administrativy na rozmístnění takzvaného třetího pilíře protiraketové obrany ve Střední Evropě,“ říká Ditrych, podle kterého byl poté, co do Bílého domu přišel Obama, plán zrevidován. Dnes je výsledky jeho revize možné vidět například v obranných systémech v Rumunsku a Polsku. 

„Návrh může signalizovat, že ani Trumpova administrativa by nenechala středoevropské spojence napospas, ale nejsem si jistý, že vyvažuje ty předchozí nešťastné signály samotného Trumpa,“ říká. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace