Smog zabíjí víc než války, v asijských městech umírají kvůli otrávenému ovzduší tisíce lidí
Zeměpisné podmínky v kombinaci s klimatem a začátkem topné sezóny od října do února způsobují ve velkých částech Asie obrovské potíže se smogem. Letos to ale bylo zvlášť otřesné a nic s tím nezmohly ani snahy omezit dopravu a emise z továren, píše britský deník Guardian. V Teheránu musely uzavřít školy, v Káthmándú a Kábulu zase nemocnice přijímaly nezvykle mnoho lidí s dýchacími a srdečními potížemi.
Zima v Teheránu bývá nesnesitelná, ale minulý týden bylo šest dní, kdy se skoro nedalo dýchat. Těžký mrak průmyslového kouře z továren. Každý, kdo mohl odjet z patnáctimilionové íránské metropole, to udělal. Stejně však podle úřadů na následky ‚hnědého mraku‘ zemřelo nejméně 400 lidí.
„Je to hrůza, spousta starých lidí má potíže a bojíme se o děti. Lidé netuší, zda budou školy otevřené. Chtěli by odejít, ale nemají kam. Nejhorší je, když nemůžete utéct a ani s tím vším něco udělat,“ řekl reportérovi Guardianu obyvatel Teheránu.
Teherán v tom ale není zdaleka sám. Například v Indii je běžně zvykem zahřívat se spalováním odpadů. Znečištění ve třech městech – Dillí, Váránasí a Lakhnaú – 15krát až 20krát překročilo bezpečné limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací. Také v Pekingu už letos úřady vydaly zákaz stavebních činností a používání automobilů.
Peking, který byl posledních 20 let symbolem znečištění, se pokouší o zdaleka nejradikálnější boj proti smogu. V roce 2014 slíbil, že na zlepšení ovzduší dá v přepočtu skoro dva biliony korun. Začal s tím už kvůli olympiádě v roce 2008. Z Pekingu musely pryč některé zvlášť toxické továrny a četné uhelné elektrárny nahradily plynové.
Navzdory masivním investicím přesto minulý týden vyhlásili v Pekingu ‚oranžový‘ stupeň znečištění, což je druhý nejhorší.
Nejhorší je Indie
Nejnovější výzkum podle Guardianu potvrdil, že ještě znečištěnější zemí než Čína je dnes Indie. University of Washington udává, že denně tam kvůli ekologické zátěži předčasně umírá 3 283 lidí, zatímco v Číně je to ‚jen‘ 3 233 obětí. V celé Evropě a Spojených státech dohromady přitom ve stejném období zemře okolo tisíce lidí.
Data ze 770 měřicích stanic ukazují, že kvalita ovzduší se v Indii zhoršila za deset let o 24 procent. Naopak Čína se drží, co do smogové úmrtnosti, zhruba na úrovni z roku 2005.
Peking podle nejnovějších studií dokázal úspěšně odstavit desítky tisíc starých aut a ročně snížit emise o 40 tisíc tun popílku. Dillí naopak není schopné prosadit zákaz naftových motorů. Podle Světové zdravotnické organizace leží v Indii polovina z dvaceti nejznečištěnějších měst světa.
Většina asijských měst nemá na monitorování smogu prostředky a nevydává tak ani varování svým občanům. Zatímco v Číně je dnes 1500 smogových stanic v 900 městech, Indie má jen 39 stanic ve 23 městech. Sedmdesát procent veškerého znečištění přitom dalekosáhle přesahuje povolené hodnoty.
Devět z deseti obyvatel planety žije ve znečištěném ovzduší, tři miliony ročně zemřou, varuje zpráva WHO
Číst článek
Přesto stále více zemí i nadnárodních organizací začíná chápat, že smog zabíjí víc než války a těžce postihuje obyvatelstvo velkoměst. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že více než jedna smrt z deseti připadá každým rokem na vrub špatné kvalitě ovzduší.
Konečné číslo je děsivé, na 85 procent obyvatel planety je trvale vystaveno hladinám smogu, které mnohonásobně překračují zdravotní normy.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
