Spor Argentiny s Británií o Falklandy se přiostřuje

Protestující před britskou ambasádou v Buenos Aires s nápisem ‚Britové táhněte z Malvín‘Foto:  Reuters

V Buenos Aires sílí hlasy, požadující, aby britská vláda zahájila s představiteli Argentiny nové kolo jednání, které by ukončilo nadvládu Spojeného království nad Falklandskými ostrovy. Od doby, kdy se Argentina vojenskou invazí neúspěšně pokusila převzít moc nad souostrovím v Jižním Atlantiku, vzdáleném od jejích břehů necelých 500 kilometrů, přitom uplynulo již téměř 30 let. V noci na dnešek debatovala o požadavku horní komora argentinského parlamentu.

Obě strany se navzájem viní z prosazování koloniálních nároků, které nemají v současné mezinárodní politice co dělat. 

Britská váda opírá své právo na Falklandské ostrovy především o to, že více než 3500 obyvatel ostrovů, kvůli kterým šlo Spojené království do války, si přeje zůstat jeho součástí a pokud by se uskutečnilo na ostrovech referendum, o jeho výsledku by nebylo předem pochyb. 

„Skutečností ale také je, že Falklandy nemají pro Velkou Británii žádný strategický a jen velmi omezený politický význam. Snad jen v tom smyslu, že svým postojem demonstruje Británie, že respektuje názor obyvatel svých závislých území, stejně jako mezinárodní dohody. Ovšem z historického pohledu jsou Falklandy pozůstatkem britské nadvlády v době koloniální expanze mezi 17. a 19. stoletím,“ říká spolupracovník Českého rozhlasu ve Velké Británii Ivan Kytka. 

Argentině, která ostrovy označuje jako Malvíny, se ovšem před časem podařil diplomatický průlom, když přesvědčila další členské země latinsko-amerického obchodního bloku Mercosur, aby lodím plujícím pod falklandskou vlajkou zakázaly využívat jejich přístavy. 

„Pochopitelně to prodraží obchodování obyvatel Falkland s okolním světem, i když přímo o námořní blokádě nelze mluvit. Na civilní lodě pod britskou vlajkou se blokáda nevztahuje. Ale pro Británii to představuje velký bolehlav. Jak ukázala návštěva britského ministra zahraničí v Brazílii v minulém týdnu, Londýn má obrovský zájem na rozvoji obchodu s rychle rostoucími ekonomikami v latinské Americe, a Falklandy jsou v tomto ohledu tak trochu brzdou,“ pokračuje Kytka. 

Je za spory ropa? 

Za častou příčinu sporů o Falklandy se vydávají potenciální naleziště ropy a dalších nerostných surovin v jejich pobřežních vodách. 

„Podle informací, které zveřejnil ministr pro energetický průmysl, výsledky průzkumu mořského dna v teritoriálních vodách Falkland jsou zatím zklamáním. Přesto v něm mají ropné společnosti pokračovat a nelze vyloučit, že ropu či plyn tam nakonec přeci jen najdou. Mimochodem ropnou společnost, která zatím průzkumy vedla, hodlá převzít texaská ropná společnost a investovat do ní 1,6 miliardy dolarů. Možná tedy američtí majitelé vědí něco, co se britskému ministrovi zatím nedoneslo,“ uvádí Ivan Kytka a dodává: 

„Vše naznačuje to, že pro britského premiéra Davida Camerona a britskou koaliční vládu je to skutečně důležitá otázka. Londýn ale čelí nejméně ve dvou ohledech komplikovanější situaci než v lednu 1982. Britské námořnictvo musí strategicky plánovat své aktivity, směřující k zajištění provozu v Hormuzském průlivu. V Argentině navíc narozdíl od doby před 30 lety vládne demokratická vláda, nikoliv fašistická junta. Současná vláda má mnohem lepší vztahy s okolními zeměmi a mnohem lepší mezinárodní postavení. Bitva o Falklandy, i když věřím, že k ní nedojde, by nebyla pro Brity tak snadná, diplomaticky ani vojensky.“