Syrští povstalci se pokoušejí prolomit obležení Aleppa. Při útoku zemřelo nejméně 15 lidí
Syrští povstalci v pátek zahájili novou ofenzivu v okolí Aleppa. Jejím cílem je podle opozičních skupin prolomit obležení východní části tohoto města, které od ostatních povstaleckých bojovníků už v létě odřízly jednotky syrské armády. Během útoků zemřelo podle dostupných informací i nejméně 15 civilistů.
Povstalci útočí především na cíle na perimetru kolem Aleppa. Ostřelují pozice syrské armády. Podle toho, co oznámili aktivisté napojení na povstalce, míří své rakety Grad například na letiště syrské armády u Aleppa, ale i na vojenskou základnu, kterou používá ruské letectvo.
Útoky míří i na samotné Aleppo, tedy na části kontrolované vládou. Zasahují přitom nejen vojenské cíle. Minometná palba tam zabila nejméně 15 civilistů. Pozorovatelé napojení na povstalce potvrdili, že součástí ofenzivy byly i bombové atentáty.
Rusko prodloužilo přestávku v bombardování Aleppa. Obyvatelé mají na únik ještě den
Číst článek
Kolem Aleppa útočí hned několik skupin, které ovládají oblasti mimo Aleppo. V první řadě je to koalice skupin, jejíž součástí jsou skupiny, které západní vlády označují za umírněné, ale také islamisté ze skupiny Džabhat Fath aš-Šám, dříve známá jako fronta Nusra, která vznikla ze syrské odnože al-Káidy.
Kromě toho jsou tam i další islamistické skupiny a koalice i také poměrně známé uskupení Ahrár aš-Šám. Většina útoků od těchto skupin míří z okolí Aleppa. Předpokládá se ale, že se k nim časem připojí i bojovníci z obležené části.
Syrská vláda pak mluví i o zapojení takzvaného Islámského státu, i když ten v bezprostřední blízkosti Aleppa neovládá žádné území.
Reakce Ruska
Syrská armáda oznámila, že odrazila celou řadu útoků kolem Aleppa. O vlastní protiofenzívě nemluví. Zdrženlivé je i Rusko. Jeho ministerstvo obrany požádalo prezidenta Vladimira Putina, aby povolil další bombardování povstalců, což Putin zamítl. Zareagoval tak na kritiku ze strany povstalců, Spojených států a humanitárních organizací, které Moskvu vinily ze zabití více než dvou tisíc civilistů a také nedávných útoků na nemocnice a školy.
Rusko, které Aleppo v minulosti bombardovalo i bez autorizace prezidenta Putina, nedávno oznámilo, že letecké operace v okolí města už před jedenácti dny ukončilo. Varovalo přitom, že situaci v Sýrii by mohlo změnit i současné dění v sousedním Iráku, konkrétně snaha irácké armády dobýt Mosul z rukou takzvaného Islámského státu.
Povstalci odmítají opustit Aleppo. Ostřelováním v tom brání i civilistům, tvrdí libanonská televize
Číst článek
Ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že pokud se syrské vládě podaří ovládnout Mosul a vyhnat z něj džihádisty, ti by mohli posílit Islámský stát v Sýrii, a tedy vychýlit současné rozložení sil, ve kterém má převahu syrská armáda podporovaná ruským letectvem. Moskva totiž opakovaně tvrdí, že irácká armáda, kurdské milice ani koalice vedená Spojenými státy nijak nebrání tomu, aby bojovníci takzvaného Islámského státu odcházeli na západ do sousední Sýrie.
Džihádisté se zatím před ofenzivou irácké armády ve městě opevňují a ven téměř nikoho nepouštějí. Jejich případný ústup do Sýrie se ale rozhodly odříznout šíitské milice podporované Íránem, tedy spojencem syrského prezidenta Asada. Iráčtí šíité včera oznámili, že zahájí ofenzivu západně od Mosulu, jejímž cílem je právě odříznutí této ústupové cesty.
