Zprávy → Svět22. října  2016 v 08:07  

Tisíce běženců v Srbsku chtějí pokračovat na západ. Denně se jich ale přes hranice dostane jen pár

Čeští dobrovolníci na srbsko-maďarské hranici (archivní foto) - Foto: Neo Schořálek

Čeští dobrovolníci na srbsko-maďarské hranici (archivní foto)Foto: Neo Schořálek

Zhruba 7 tisíc migrantů čeká v Srbsku na příležitost dostat se před Maďarsko nebo Chorvatsko na západ. Hranice s Evropskou unií ale pro mnohé zůstává uzavřená. Stovky z nich proto našly přechodný domov na autobusovém nádraží v centru Bělehradu a opuštěných domech v jeho okolí. Do země přitom přichází čím dál více lidí.

Je poledne a v parku u hlavního autobusového nádraží se začíná tvořit dlouhá fronta. V ní stojí desítky běženců, pro které není dost místa v srbských záchytných centrech. Jsou to převážně muži čekající na teplý oběd, který by sem každou chvíli měli dovézt zaměstnanci humanitárních organizací. 

 

Bělehradské autobusové nádraží je jiné, než bývalo. V jeho nejbližším okolí se potloukají stovky běženců, kteří uvízli v Srbsku. Reportáž Tey Turkové

Vložit na svůj web

„Rovnou vám můžu říct, že porcí nebude dost. Denně připravíme a rozdáme asi 800 snídaní, zhruba 700 obědů a podobný počet večeří. Ženy a děti dostávají jídlo v táborech. My jsme si, dá se říct, vzali na starost muže. Ti jsou na tom teď nejhůř,“ říká jeden z humanitárních pracovníků. 

Asi po půl hodině konečně doráží auto s jídlem a dobrovolníci začínají nalévat polévku. Mezitím se ale fronta zdvojnásobuje. 

Kousek od nádraží stojí několik starých opuštěných skladů. Jsou v dezolátním stavu a město je chce v nejbližší době zbourat. Po zemi se tam válejí kartony, rozpadající se koberce a kusy starého nábytku. A mezi tím vším tu a tam plápolá ohníček. Štiplavý kouř je všude. 

„Cítíš ten zápach? Máme strach, že odsud za měsíc budeme vynášet mrtvé. Už teď je tu hrozná zima a oni na naše klima nejsou zvyklí. Snaží se trochu zahřát. Spálí všechno, co najdou. Snažíme se jim vysvětlit, že musí větrat, ale neposlouchají nás. Bojím se, že tady umrznou nebo se udusí kouřem,“ vypráví místní dobrovolník Nikola. 

Většina běženců, kteří zůstávají poblíž bělehradského autobusového nádraží, je v Srbsku už pár měsíců. Jedním z nich je i Pákistánec Ismay. 

„Zkoušel jsem projít do Maďarska, ale policie mě vrátila zpátky. Uvažoval jsem o tom, že bych počkal v nějakém táboře, ale slyšel jsem, že muže, kteří tam přijdou, deportují zpátky do Makedonie. Proto zůstávám radši tady v Bělehradě. Spím kousek odsud v jednom parkovacím domě,“ říká Ismay. 

Cesta na západ 

Přes maďarskou hranici se teď dostane málokdo. Jak říká humanitární pracovnice Irena, po důkladné prověrce Maďaři každý den pustí dál sotva dvacet lidí. 

„Obvykle nechají projít tak 15 lidí s tím, že přednost mají matky s dětmi. V patnáctičlenné skupině je tak obvykle jen jeden muž. Muži proto musí čekat mnohem déle, ale je to jediný způsob, jak se mohou dostat přes hranici legálně. Náš problém je, že do Srbska denně přijde víc lidí, než jich odejde,“ popisuje Irena. 

Srbské armádní a policejní hlídky od poloviny léta hlídkují u hranic s Bulharskem a Makedonií. Úkoly mají dva - bránit běžencům v nelegálním vstupu na srbské území a chytat pašeráky. Za poslední tři měsíce jich policie pozatýkala přes 60. 

Čtěte také: Ráno řečtina, odpoledne arabština. Uprchlické děti začaly chodit v Aténách do školy

Podle kapitána Jovana Krivokapiće ale ozbrojené složky mají situaci na pomezí pod kontrolou. „Tlak na srbské hranice poslední dobou zesílil. Asi je to tím, že přichází zima a migranti velmi dobře vědí, že nemohou zůstat v horách a nepřístupném terénu. Nikdo se ale nechce nechat chytit. Když narazí na naše hlídky, snaží se obvykle vrátit zpátky,“ tvrdí Krivokapić. 

Jen za poslední tři měsíce se podle srbské armády pokusilo o nelegální vstup do země přinejmenším 12 tisíc lidí. Ti, které hlídky chytí, končí v lepším případě v záchytných centrech, v tom horším na ulici. Tábory mají plno a hranice s Evropskou unií zůstává pro běžence téměř neprostupná. 

Autor:  Tea Turková

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace