Zprávy → Svět20. října  2016 v 07:36  

Turecko jako auto uvízlé na místě. Erdogan oživuje svůj plán na prezidentský systém

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan - Foto:  Reuters

Turecký prezident Recep Tayyip ErdoganFoto:  Reuters

Turecko je v jakési mezifázi, která by se dala označit za nestandardní stav. Že se země vrátí k vládnímu systému, jaký měla před pokusem o puč z 15. července, se zdá být nereálné jako nikdy předtím. A to proto, že prezident Recep Tayyip Erdogan vede volební boj, píše německý deník Süddeutsche Zeitung.

Šest výstupů během dvou dní – Erdogan má pro sebe a svoji zemi velkolepé plány. Na shromáždění ve středotureckém městě Konya popsal, jak zemi vidí. Turecko přirovnal k automobilu, kterému se protáčejí kola a nemůže se hnout z místa. Jako důvod uvedl vládní systém, nikoliv řidiče.  

Moody's snížila rating Turecka do spekulativního pásma. Politika, tvrdí Erdogan 

Sám Erdogan je v současnosti mocnější, než mu dovoluje turecká ústava. Donedávna se musel držet z dosahu denní politiky, která je záležitostí premiéra. Ale od roku 2014, kdy ho občané zvolili prezidentem, nikdy nezůstal jen na pozici pozorovatele. 

Erdogan chce, aby Turecko přešlo na prezidentský systém, který vkládá do rukou prezidenta více pravomocí. Zbývá jen dokončit poslední krok, což se dnes děje. Hlava Turecka v Konyi prohlásila, že problémy je třeba řešit aktivně. Nelze plýtvat časem, uvedl turecký prezident. Volání po změně systému není nic nového. Ale je to poprvé od pokusu o převrat letos v létě, kdy Erdogan společně s premiérem Binalim Yildirimem vyslovili toto přání zcela rozhodně, uvádí Süddeutsche Zeitung

Pokus o převrat vykonaný částí armády uvrhl Turecko do krize. Přes noc zahynulo skoro 300 lidí. Převrat se nepodařil, protože proti pučistům se postavily statisíce lidí. Jednoduše bránili svou zvolenou vládu. Několik týdnů po pokusu o převrat vyzval Erdogan své příznivce k takzvané demokratické stráži. To ještě nebyl ten správný čas znovu oživit téma změny vládního systému. 

Klíčový bod ve volebním boji 

List Süddeutsche Zeitung dále píše, že v minulém roce Erdogan ustanovil změnu ústavy jako stěžejní bod v boji o parlamentní křesla. Při hlasování v červnu 2015 ztratila jím založená Strana spravedlnosti a rozvoje, AKP, absolutní většinu. Jako důvod porážky se tehdy uváděla nechuť obyvatelstva vybavit Erdogana větší pravomocí. Po podzimních volbách může AKP sice znovu sama vládnout, ale potřebnou dvoutřetinovou většinu pro možnost změny ústavy nemá.  

Čtěte také: Generál Öztürk se přiznal k plánování puče, tvrdí státní média. Soukromá to popřela

Erdogan se však svého plánu nevzdal. Vypadá to jako sehraný orchestr, kdy i sám premiér Yildirim znovu prosazuje změnu vládního systému. Tuto změnu označuje za největší strukturální reformu v zemi. Ten, kdo sledoval Yildirimovy výroky v uplynulých dnech, může získat dojem, že Turecko už není schopné navrátit se k starému vládnímu systému.  

Výjimečný stav, který byl nyní prodloužen o dalších 90 dní, dovoluje Erdoganovi vládnout na základě prezidentských dekretů. Tak to ale nemůže zůstat natrvalo, podotýká komentátor listu Süddeutsche Zeitung. 

Teze o spiknutí 

Fethullah Gülen. - Foto:  Reuters

Fethullah Gülen.Foto:  Reuters

Erdogan v minulých měsících posiloval dojem obyvatel, že země potřebuje silného vůdce. Vláda postupuje s brutální silou vůči příznivcům islámského duchovního Fethullaha Gülena, který je podle Ankary zodpovědný za červencový pokus o puč. Desítky tisíc údajných Gülenových stoupenců v Turecku přišly o práci, tisíce jsou ve vazbě kvůli podezření z velezrady. 

Turecká opozice souhlasí s tezí o Gülenově spiknutí, píše německý list. Erdogan se tak může obyvatelům prezentovat jako velký ochránce. Jeho volební preference výrazně posílily. AKP by podle volebních průzkumů získala téměř 55% hlasů. Premiér Yildirim prohlásil, že Turecko své problémy nevyřeší, pokud nebude mít silnou a stabilní vládu. Pokud by mělo jít vše podle jeho představ, navrhl by prý zemi referendum, které by vedlo ke změně vládního systému. 

K vypsání referenda potřebuje vládnoucí strana AKP 330 hlasů v parlamentu, který má 550 členů. AKP jich má 317. K tomu se v úterý přidala opoziční krajně pravicová Strana národní akce, MHP, která uvedla, že případné referendum podpoří. Její předseda Devlet Bahçeli prohlásil, že nemá žádný strach z rozhodnutí obyvatel. 

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Propouštění ve školách i na úřadech. Erdogan zahájil tažení proti Kurdské straně pracujících
Lid si přeje rychlý konec pučistů, ne je dlouhá léta živit, řekl Erdogan k trestu smrti 

Autor:   ČRo Plus

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace