Ukrajina by podle Zemana neměla vstoupit do NATO a mělo by dojít k její 'finlandizaci'

Prezident Miloš Zeman souhlasí s názorem, že Ukrajina by neměla vstoupit do NATO. Země by podle něj měla být neutrální, ale mělo by dojít k její takzvané finlandizaci, tedy k podřízení zahraniční politiky jinému státu. Zeman to řekl při návštěvě Kazachstánu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman se setkal 25. listopadu v Astaně s českými novináři

Prezident Miloš Zeman se setkal 25. listopadu v Astaně s českými novináři | Zdroj: ČTK

Zeman tak reagoval na otázku, zda souhlasí se stanoviskem německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který členství Kyjeva v NATO odmítá. „Já s tímto názorem naprosto souhlasím,“ řekl Zeman.

Steinmeier se ve víkendovém rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel vyslovil proti členství Ukrajiny v alianci. Hospodářská a politická modernizace Ukrajiny je podle něj „projektem na několik pokolení“.

„Chtěl bych (Steinmeiera) ještě doplnit slovy předsedy SPD pana (Sigmara) Gabriela, která pronesl v Srbsku, kde říkal, že Německo by mělo přehodnotit v pozitivním smyslu své vztahy s Ruskem,“ uvedl Zeman.

„Jsem rád, že dochází k postupnému obratu. I když jsem byl jeden z těch, kdo za tento obrat sklidili nechci říci urážky, ale poměrně hloupou formu agrese, tak vidím, že tato tendence se posiluje,“ dodal prezident.

Termín finlandizace obecně označuje vliv velmoci na politiku sousedního malého státu. Pojem je odvozený od postavení Finska vůči Sovětskému svazu po 2. světové válce. Finsko pro udržení své svrchovanosti podřizovalo od roku 1948 svou zahraniční politiku zájmům SSSR a sovětského bloku.

„Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci,“ řekl Miloš Zeman.

Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka je však finlandizace označením pro neutrální status. „Finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most,“ myslí si Ovčáček.

Podle Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Pražského hradu, je finlandizací rozuměno „samostatné, dobrovolné sebeomezení některých ambicí ve prospěch ochrany vlastních vyšších národních zájmů“.

Babiš: Zahraniční politika Ukrajiny je jen věcí Kyjeva

Nová proevropská koalice, která vzešla z nedávných parlamentních voleb na Ukrajině, v připravovaném programovém prohlášení označuje členství v Severoatlantické alianci za jeden ze svých cílů. Prezident Petro Porošenko v neděli prohlásil, že o vztahu země k NATO nebude rozhodovat nikdo jiný než ukrajinský lid v referendu.

Podobný názor vyslovil i ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj je ukrajinská zahraniční politika věcí Kyjeva. „Je to samostatný stát, má si o tom rozhodovat sám a ne aby mu to někdo diktoval zvenčí. Já bych to nechal na Ukrajincích,“ řekl.

„Pokud budu s panem prezidentem, tak ho můžu informovat o názorech velvyslanců a o nějakém dopadu jeho vyjádření. Ale v rámci tohoto má vláda jednotný názor a pan Sobotka to má s ním řešit,“ dodal.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme