V Buchenwaldu jsem se výborně najedl, napsal si Himmler do nově nalezených deníků
Další deníky jednoho z bývalých pohlavárů fašistického Německa Heinricha Himmlera se našly v centrálním archivu ruského ministerstva obrany v Podolsku u Moskvy. Záznamy z let 1938, 1943 a 1944, o nichž se myslelo, že jsou už nenávratně ztracené, se podařilo objevit pracovníkům Německého historického institutu (DHI) v Moskvě společně s ruskými odborníky.
Jedná se o více než 1000 strojopisných stránek. Říšský vůdce SS na nich zaznamenával všechno možné - politiku a banality, soukromý život a smrt milionů lidí.
„Večeře v kasinu státní policie, rozhovor s plukovníkem, projížďka ghettem," zapsal si například druhý nejmocnější muž nacistického Německa po Adolfu Hitlerovi k návštěvě varšavského ghetta 9. ledna 1943.
„Výborně jsem se najedl v Buchenwaldu," poznamenal si zase Himmler po prohlídce tamního koncentračního tábora.
„Ráno. Navštívil jsem Sobibor, prověřil efektivnost fungování plynových komor. Večer. Zúčastnil jsem se banketu pro důstojníky SS," napsal jindy po inspekci dalšího vyhlazovacího tábora.
V podolském archivu už byly už dříve objeveny jiné Himmlerovy deníky z let 1941, 1942 a 1945. Tyto a další dokumenty získalo Rusko jako válečnou kořist po porážce Německa ve druhé světové válce. Část z nich byla posléze přeložena do ruštiny a část zůstala v regálech.
Deníky jako válečná kořist
V roce 2011 němečtí odborníci navrhli ruské straně spolupráci při inventarizaci, díky níž se pak podařilo objevit řadu unikátních materiálů, včetně chybějících deníků Himmlera.
Německý historický institut má v úmyslu vydat deníky s doprovodnými poznámkami v roce 2017. Nyní z nich začal zveřejňovat výňatky německý list Bild.
Nově objevené záznamy podle historiků obsahují na 1600 jmen. "Můžeme teď říci, kdy se s kým Himmler v letech 1943 a 1944 setkal, na kterých místech pobýval a kdo patřil k jeho mocenskému okruhu," řekl podle agentury DPA historik DHI Matthias Uhl.
Deníky pomohly „rekonstruovat určité rozhodovací procesy, určité personální konstelace nacistického režimu. To je pro výzkum velký přínos," zdůraznil vedoucí DHI Nikolaus Katzer.
Významné podle odborníků je, že jde o materiály z druhé poloviny války, kdy Německo už na válečných frontách ustupovalo. Těch je nyní k dispozici málo.
