V Makedonii se rozhořel etnický spor. Vadí používání albánštiny
Politická krize, která už dva roky ochromuje Makedonii, se mění v etnický spor. Do ulic vycházejí nacionalisté a protestují proti požadavkům Albánců, píše evropský server EurActiv. Přitom se zdálo, že tento problém se vyřešil už před šestnácti lety, kdy po sedmiměsíčním povstání tamních Albánců, při kterém zahynulo na sto lidí, byla podepsána mírová smlouva, která dala této menšině větší práva. Albánci tvoří asi čtvrtinu ze dvou milionů obyvatel Makedonie. Po prosincových předčasných volbách se však národnostní otázka znovu vynořila.
Krize vypukla v roce 2015, kdy se opoziční sociální demokraté (SDSM) a vládnoucí konzervativní nacionalisté (VMRO-DPMNE) začali obviňovat z korupce a odposlouchávání. V prosincových volbách nezískala žádná strana jasnou většinu – nacionalisté mají jen o dvě křesla víc než sociální demokracie.
A tak se oba subjekty začaly ucházet o přízeň albánských uskupení. Ta ale spolupráci podmínila požadavkem, aby albánština získala status oficiálního jazyka v celé Makedonii. V současnosti jej má jen v oblastech, kde mluví albánsky více než 20 % obyvatel.
13 betonových přízraků. Podívejte se na brutální pohrobky komunistické éry
Číst článek
Požadavek přijala sociální demokracie, aby se mohla po deseti letech v opozici znovu dostat k moci, a získala k tomu většinu v parlamentu. Prvního března však prezident Ďorge Ivanov, který je spojencem nacionalistů, odmítl pověřit sociální demokraty sestavením vlády a prohlásil, že „albánská platforma podrývá suverenitu, územní celistvost a nezávislost Makedonie“. Opozice to označila za puč a prezidentův krok odsoudily i Spojené státy a Evropská unie, kam chce Makedonie vstoupit.
S prezidentem však souhlasí tisíce Makedonců, kteří vyšli do ulic s vlasteneckými hesly. Obávají se, že albánské požadavky povedou k federalizaci a možná i rozpadu země. Nacionalisty podporuje jen Rusko, které obvinilo Albánii ze snahy o změnu hranic. Albánská menšina žije i v Černé Hoře, Řecku a jižním Srbsku, a v Kosovu tvoří 90 % obyvatel. Albánie, spolehlivý spojenec NATO, veškerá obvinění důrazně odmítla.
Analytici varují, že situace v Makedonii může eskalovat, a nevylučují ani násilný konflikt. Politickou krizi navíc prožívá i Albánie, kde opozice bojkotuje parlament. Protesty v Makedonii pokračují a na jihu v Bitole házeli demonstranti minulý týden zápalné láhve na budovu, kde byla v roce 1908 standardizována albánská abeceda.
Albánští politici vyzývají ke zdrženlivosti a klidu, aby v zemi nevypukl etnický konflikt. Podle politologů mohou situaci vyřešit pouze nové volby nebo široká koalice. Obě tyto možnosti jsou však v současné situaci jen hypotetické, uzavírá server EurActiv.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
