Výjimečný strav trvá už pět měsíců, Turecko stojí 65 miliard korun měsíčně
Výjimečný stav v Turecku trvá už pět měsíců. Vláda ho vyhlásila krátce po potlačeném pokusu o státní převrat. Tisíce lidí skončilo ve vězení a bylo propuštěno z práce. Některé noviny i televize úřady zavřely. Trpí také ekonomika. Turecká lira padá a ekonomika ztrácí až 65 miliard korun měsíčně. Vláda ale ukončení výjimečného stavu neplánuje.
Se současnou situací v zemi nesouhlasí hlavně opoziční politici, kteří se také stávají často obětmi perzekucí ze strany úřadů.
„Výjimečný stav rozhodně nepodporujeme, je to nedemokratické a celou situaci po potlačeném puči to ještě zhoršuje. Je to cesta k autoritářské vládě. Je zřejmé, že kabinet vlastně nechce bojovat se strůjci státního převratu, ale s opozicí,“ říká rozhořčeně Figen Yüksekdağ, opoziční předsedkyně Lidově demokratické strany HDP, která bývá někdy označována jako „prokurdská".
V Turecku zastřelili ruského velvyslance. Nezapomeňte na Aleppo, křičel útočník
Číst článek
Před sídlem strany parkují policejní obrněná auta. Strana HDP, byť je v tureckém parlamentu, je pro svoji kritiku častým terčem represí. Třeba za to, že zpochybňuje oficiální verzi, která přisuzuje organizaci puče islámskému duchovnímu Fethullahu Gülenovi.
Opozice požaduje ukončení výjimečného stavu
„V pozadí státního převratu stála podle nás samotná vláda, mnoho let s gülenovým hnutím úzce spolupracovala. Proč jinak by se veřejnost od července o pozadí puče nic nového nedozvěděla? Gülen je starý nemocný muž, dlouhá léta žije daleko v americkém exilu. Copak by vůbec dokázal převrat zorganizovat?", ptá se Figen Yüksekdağ.
Místopředseda opoziční Republikánské lidové strany CHP, Bülent Tezcan, nepopírá, že za pučem stála Güllenova teroristická organizace, na ostatním se ale s HDP shoduje.
V Turecku při explozi autobusu zahynulo 13 lidí. K útoku se přihlásili Kurdové
Číst článek
„Chceme, aby se turecká společnost urychleně vrátila k vládě práva. Aby se situace řešila na půdě parlamentu a ne, vládními dekrety. To je pro nás nepřijatelné. Požadujeme ukončení výjimečného stavu, který vede Turecko k diktatuře. Naše demokracie je v krizi, řešení ale není v prezidentském systému, ale v silném parlamentu,“ myslí si Tezcan.
Po rozhovoru můžu být označena za teroristku, říká Yüksekdağ
Republikánská strana je dnes hlavní tureckou opozicí. Partaj, kterou založil v roce 1923 otec moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk, kritizuje perzekuce, které po puči zasáhly celou společnost. Se stížností se strana obrátila na Ústavní soud, pro porušování Ústavy. Stejně jako Republikáni i Lidová strana upozorňuje na nedemokratické postupy ze strany vlády.
„Po červnových volbách v loňském roce začala vláda sledovat opozici a oklešťovat občanská práva. Zavládla atmosféra strachu, začal tlak na svobodu slova, svobodu tisku. Úřady zavřely řadu novin a televizí. Nový protiteroristický zákon, je tak příliš široký a vede jen ke kriminalizaci lidí. Po tomto rozhovoru bych mohla být klidně označena za teroristu,“ říká se Figen Yüksekdağ.
Krátce po rozhovoru se to skutečně stalo. Oba předsedové parlamentní Lidově demokratické strany HDP a řada jejích dalších předáků skončilo opravdu ve vězení. Důvod: údajná podpora terorismu.
