Zprávy → Svět26. listopadu  2016 v 06:50  

Zemřel bývalý kubánský vůdce Fidel Castro. Tělo spálí ještě dnes

Fidel Castro - Foto:  ČTK

Fidel CastroFoto:  ČTK

Ve věku 90 let zemřel v noci na sobotu vůdce kubánské revoluce a dlouholetý prezident Fidel Castro. Úmrtí oznámil ve státní televizi jeho bratr a nástupce Raúl Castro.

Kuba kvůli úmrtí Castra vyhlásila devítidenní státní smutek. Jeho pohřeb se uskuteční 4. prosince, citovala kubánská tisková agentura Prensa Latina z vládního výnosu. Do té doby mají mít Kubánci možnost rozloučit se s Fidelem Castrem na pietních akcích po celé zemi. 

Během státního smutku budou vlajky spuštěné na půl žerdi a omezí se veřejné oslavy. Při pietních shromážděních budou mít občané možnost přísahat věrnost vůdci kubánské revoluce, informovala Prensa Latina. Tělo zesnulého má být zpopelněno ještě dnes. 

Totalitní vládce i nezávislost Kuby 

Muž, který půlstoletí rozhodoval o všech aspektech života na Kubě, byl pro jedny totalitní vládce, pro druhé "garant důstojnosti a nezávislosti Kuby". 

I po roce 2006, kdy předal ze zdravotních důvodů vládu svému bratrovi Raúlovi, zůstával Fidel Castro pro řadu Kubánců "líder máximo" - nejvyšší vůdce - a jeho slova pro ně byla téměř svatá, a to přesto, že v kubánských věznicích jsou stále političtí vězni. Castro byl i pro četné zahraniční příznivce ikonou revoluce, v jejímž čele v roce 1959 svrhl na Kubě diktátora generála Fulgencia Batistu. 

Partyzán s holubicemi na ramenou 

"El comandante" Castro požíval respektu zejména v rozvojovém světě, kde oceňovali, že na Kubě zavedl neplacené školství i bezplatnou zdravotní péči a odstranil negramotnost; tamní ekonomiku ale přivedl ke kolapsu. Příznivce získával jako věčný revolucionář bojem proti imperialismu, ale i osobním kouzlem. Mnohé fascinoval, když v lednu 1959 jako šarmantní mladý partyzán triumfálně vjížděl do Havany a na ramenou mu seděly dvě holubice (pro někoho to bylo znamení afrokubánských bohů orišů). 

Záhy však Castro jako kubánský nejvyšší představitel, jímž se stal v únoru 1959, začal budovat socialismus, znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. K trestu smrti či dlouholetému žaláři byli odsouzeni představitelé Batistova režimu, ale i někteří někdejší Castrovi compaňeros. V zahraniční politice pokračoval v boji proti USA a podporoval partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe. 

Čtěte také: Fidel Castro se během kubánských voleb objevil po dlouhé době na veřejnosti

Zpočátku se Castro snažil o politiku nezávislou na Sovětském svazu, ale kolaps ekonomiky v polovině 60. let ho donutil přiklonit se definitivně k Moskvě. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. Rozpad Sovětského svazu po roce 1991 však zasadil kubánské ekonomice další citelnou ránu, takže Castro slevil z dogmat, ovšem jen hospodářských a nikoli výrazně. 

Fidel Castro - Foto:  U.S. News & World Report, Licence Public Domain, volné dílo

Fidel CastroFoto:  U.S. News & World Report, Licence Public Domain, volné dílo

Několikrát navštívil někdejší Československo. V červnu 1972 v Praze dostal Řád bílého lva I. třídy a čestný doktorát Karlovy Univerzity. Krátce se v Československu zastavil také v září 1973 a v listopadu 1986. 

Ještě na jaře 2006 se zdálo, že Fidel Castro bude vládnout do sta let: stále měl dost energie i na dlouhé projevy, v nichž plamenně hovořil o ideálech revoluce, ale i o počasí, sportu či třeba kampaních vybíjení komárů (jeho nejdelší projev trval v roce 1986 sedm hodin a deset minut). V červenci 2006 šokoval, když kvůli operaci trávicího traktu poprvé po 47 letech předal nejvyšší pravomoci bratrovi. I pak se ovšem často vyjadřoval v tisku k různým tématům, ale na veřejnosti se objevoval jen zřídka. 

Politické začátky 

Syn plantážníka a jeho kuchařky Fidel Castro Ruz (narozen 13. srpna 1926) se už jako student práv v Havaně politicky angažoval nejen na Kubě. Například v roce 1947 se účastnil neúspěšného pokusu o svržení diktatury v Dominikánské republice, rok nato stanul na barikádách v Bogotě. V té době se také oženil s Mirthou Díazovou, s níž má syna Fidelita (jaderného fyzika) a s níž se po sedmi letech rozvedl. Později zplodil Castro ještě minimálně pět synů a dceru, která v roce 1993 emigrovala do USA. 

Čtěte také: Bývalý kubánský vůdce Fidel Castro píše paměti, první díl vyjde v srpnu

Domácí národní povstání se Castro pokusil nejprve neúspěšně zažehnout 26. července 1953 útokem na kasárna Moncada ve městě Santiago de Cuba. Za účast na této akci byl odsouzen na 15 let do vězení, po dvou letech byl ale amnestován a odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S několika jeho členy, včetně slavného Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodil na pobřeží Kuby a z hor Sierra Maestra pak vedl vítěznou partyzánskou válku. 

Pro talentovaného řečníka Castra nebylo v 50. letech obtížné získat si srdce davu. Kuba byla tehdy rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích. Země byla sice třetí v příjmech na hlavu ze zemí Latinské Ameriky, ale mezi obyvateli panovaly extrémní rozdíly. Tehdy vtrhl na politické kolbiště "advokát chudých" Fidel Castro. 

Autor:   ČTK

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace