Před rokem padla Lehman Brothers. Odstartovala tak finanční krize
Rok poté a nebezpečí stále trvá. Tak mnozí vnímají situaci v bankovním sektoru na den dvanáct měsíců poté, co zkrachovala někdejší čtvrtá největší americká investiční banka Lehman Brothers, kterou americká vláda nechala po pěti dnech krizových jednání padnout a odstartovala tím nejen další fázi stále probíhající hospodářské krize, ale také sérii pokusů o reformu globálního finančního systému.
Zmíněné záchranné plány ale dosud podle názoru jedné skupiny expertů prozatím nepřinesly dostatečné změny. Druhá skupina naopak varuje, že chystaná přísnější regulace zachází příliš daleko a ve svém důsledku bude škodlivá.
Po pádu Lehman Brothers se mluvilo o tom, že finanční svět už nikdy nebude jako býval předtím, a to i vzhledem k tomu, že investiční bankovnictví ve své původní formě zaniklo.Tento fakt potvrzuje i viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
"Pád Lehman Brothers byl skutečně pro tuto krizi revoluční. Na druhou stranu je třeba brát výraz - svět bude jiný - s určitou rezervou, jelikož podle významného ekonoma Charlese Kindlebergera se největší krize odehrály v uplynulých 40 letech. Při každé s těchto krizí byl výraz takzvaného jiného světa používán, přesto docházelo k dalším a dalším finančním a hospodářským útlumům," řekl Rádiu Česko Hampl.
Hampl: Nepodceňujme výchovnou lekci
I rok poté, co zmíněný ústav zkrachoval, se spekuluje o tom, zda je dobře, že ho americká vláda nechala padnout. Podle části některých ekonomů se ale měla i za cenu velkých státních injekcí pokoušet dál banku zachránit, podle jiných expertů naopak a zvolila systémově správné řešení.
Hampl se domnívá, že obě teze lze chápat, nicméně dodal, že pád tak velké instituce zvýšil krátkodobé náklady v celém finančním sektoru. "Je také třeba nepodceňovat roli takzvané lekce, která byla pádem Lehman Brothers celému sektoru uštědřena. Je to lekce výchovná a podnětná," řekl Hampl.
Role států by měla oslabit
Odpůrci státních zásahů míní, že se měla nechat zkrachovat nejen Lehman Brothers, ale i další velké banky, které nahromadily mnohamiliardové ztráty. Otázkou je, zda by bankroty finančních domů nedestabilizovaly celé národní bankovní sektory.
Podle viceguvernéra ČNB ale není záchrana velkých bankovních domů forma pomoci manažerům a bankéřům, ale spíše součást sociální politiky.
"Prvotním zájmem politiků je chránit úspory občanů, potažmo zmírnit dopad ekonomického útlumu," vysvětlil Hampl.
Stát za své finanční injekce dostal akcie bank a stal se tak majitelem nemalé části bankovního sektoru v Americe i v dalších zemích světa. Vlády se snaží přímo do chodu bank nezasahovat. Přesto podle Hampla znamenají státní zásahy do finančního sektoru jisté komplikace.
"Nejdůležitější je, aby přítomnost státu ve finančním sektoru byla co nejkratší. Je důležité, aby to byla přechodná záležitost v pravém slova smyslu. Měla by existovat jasná strategie výstupu státu z finančního sektoru," řekl Hampl Rádiu Česko.
