Farmaceutické firmy skoncují s ‚biopirátstvím‘. Možná ale zdraží léky
Globální farmaceutické koncerny by se napříště měly podělit o své zisky i s rozvíjejícími se zeměmi, které je zásobují vědomostmi a genetickými materiály potřebnými k přípravě mnohých léků. Biopirátsví, tedy běžná praxe, že si západní firmy přivlastní poznatky tradiční medicíny bez adekvátní náhrady, je tak údajně u konce. Shodla se na tom většina účastníků o víkendu ukončeného summitu Organizace spojených národů v japonské Nagoji, který se věnoval ochraně přírodní rozmanitosti a spravedlivému využívání přírodních zdrojů.
„Především je poměrně zajímavé, že k nějaké dohodě vůbec došlo. Dlouho to totiž vypadalo tak, že jednání v Nagoji dopadnou stejně bezvýsledně, jako loňská konference o klimatu v Kodani. Do poslední chvíle přetrvávaly spory nejen kvůli spravedlivému přístupu ke genetickým zdrojům, ale také ohledně rozlohy chráněných území a financování,“ říká analytik Pražského institutu pro globální politiku Jiří Čáslavka a pokračuje:
O možných důsledcích dohody z Nagoje mluvili na Rádiu Česko analytik makléřské společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka a analytik Pražského institutu pro globální politiku Jiří Čáslavka
„Rozvojové země bezprostředně žádné peníze nezískají, protože bohaté země vyrazily do Nagoje s prázdnými peněženkami, jednání o finančních kompenzacích se odkládají na rok 2012. Bohaté země si ale uvědomují, že biodiverzita a klimatická stabilita jsou celosvětovými veřejnými statky, za které je třeba zaplatit.“
Rozvojové země mají podle Čáslavky naději, že bude ukončeno takzvané biopirátství, tedy krádeže genofondu, kdy si nadnárodní farmaceutické koncerny patentovaly nároky na místní plodiny a související tradiční znalosti. K dohodě se ale zatím nepřipojily Spojené státy.
„Nic ale ještě není ztraceno. Příští summit o biologické rozmanitosti OSN se bude konat již v roce 2012 v Dillí a získat Američany bude pro Indy, kteří tuto dohodu oslavují jako své velké vítězství, hlavním cílem. Aby se ale Američané přidali, bude nutné tuto dohodu spojit s vyjednáváním o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, o čemž se jedná v rámci Světové obchodní organizace,“ podotýká Čáslavka.
Zdražení léků
„Krátkodobý dopad smlouvy je v současné době prakticky nulový. Jedná se o běh na dlouhou trať. Na akciových trzích žádná z farmaceutických firem nijak nereagovala. V této fázi je obtížné, byť jen odhadnout, jaké mohou být celkové finanční dopady této dohody. Navíc to, co se o víkendu dohodlo, vůbec nemusí být do praxe zavedeno,“ uvádí analytik makléřské společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
„Kdyby ale k naplnění dohody došlo, nemůžeme vyloučit efekt zdražení například léků či kosmetiky. Náklady na výzkum a vývoj jsou ve farmaceutickém průmyslu značné a významně ovlivňují konečnou cenu léků, kosmetiky nebo potravinových doplňků,“ dodává Hatlapatka.
Mezi více než 190 signatáři dohody, po které rozvíjející se země osmáct let bezvýsledně volaly, je i Evropská unie.
