V podzemí mezi Švýcarském a Francií se schyluje k 'Velkému třesku'

Hluboko pod zemí na hranicích Švýcarska a Francie poblíž Ženevy chystají vědci zatím největší světový experiment. Dnes začne jeho rozhodující fáze, ve které mají nárazy nejmenších částeček hmoty v obřím urychlovači navodit podmínky, za jakých vznikl vesmír.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kosmologie v sobě spojuje svět obřích rozměrů vesmíru s procesy na úrovni elementárních částic, které se snažíme napodobovat na největších urychlovačích světa, jakým je LHC na obrázku.

Kosmologie v sobě spojuje svět obřích rozměrů vesmíru s procesy na úrovni elementárních částic, které se snažíme napodobovat na největších urychlovačích světa, jakým je LHC na obrázku. | Foto: Petr Kulhánek

Podzemní prstencový tubus urychlovače je dlouhý 27 kilometrů. Nepředstavitelnou rychlostí v něm kolují dva paprsky částic. Vědci se pokusí vyvolat jejich srážku.

Přehrát

00:00 / 00:00

O pokusu vědců z Evropské organizace pro jaderný výzkum mluvil na Radiožurnálu Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Jak sami říkají, je to jako vypálit z obou břehu Atlantiku jehly, aby se v polovině cesty srazily. Měla by tak vzniknout miniaturní napodobeniny takzvaného Velkého třesku, jímž podle teorie začalo před bezmála 14 miliardami let rozpínání vesmíru.

„Jde o dlouhodobý pokus. K simulaci počátku vesmíru, takzvaného ‚velkého třesku‘, dojde až koncem roku. Do té doby se musejí provést mnohé jiné experimenty,“ říká Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Pokus v CERNU byl s velkou pompou zahajován před dvěma lety, ale následně došlo k závadě a musel být zastaven. Objevily se i hypotézy, že to může být vzkaz z budoucnosti, která si nepřeje, aby se něco tak riskantního zkoušelo.

„Jedná se o obrovské, 27 kilometrů dlouhé zařízení. Je tam 1200 supravodivých magnetů, každý z nich je patnáct metrů dlouhý a váží 30 tun. Jeden ze spojů, kterými jsou magnety propojeny, nebyl tehdy dokonale spojený, krátce se zahřál, tím se ztratil supravodivý stav, obrovsky se to zahřálo, přeskočil tam elektrický oblouk a ten protrhl celou izolaci.Do tunelu se dostalo šest tun hélia a trošku to bouchlo," vysvětluje Chýla a dodává:

"To dnes není možné. Lidé, kteří na tom rok pracovali, sestrojili detekční systém, který jakýkoliv náznak zvyšování odporu spoje okamžitě zaznamená a celé se to vypne daleko dřív, než dojde k nějaké nehodě."

Jan Pokorný, Martin Mašek, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme