Jaroslav Levinský ve finále smíšené čtyřhry neuspěl
Ani Tomáš Berdych, ani Radek Štěpánek, ani Lukáš Dlouhý. Nejdéle hrajícím českým tenistou na letošním Australian Open byl překvapivě Jaroslav Levinský, který se po boku Rusky Jekatěriny Makarovové představil ve finále smíšené čtyřhry.
Byl to jeden z těch nejkurióznějších příběhů letošního Australian Open, když Jaroslav Levinský nastupoval po bohu Jekatěriny Makarovové k finálovému zápasu, měl za sebou perných čtrnáct dní, třeba na letišti byl kvůli změně odletu hned několikrát.
„Mně už tam znají, nemusím už se ani představovat. Už jsem si to vše domluvil, mám to potvrzené.“
Jaroslav Levinský neměnil termíny svého odletu jen tak z rozmaru, to jen délce svého účinkování na turnaji příliš nerozuměl. Očekávané narození dcery, bolavý loket, obtížný los, to vše mu říkalo, že v Melbourne moc dlouho nepobude, zvlášť, když svou spoluhráčku sháněl přes internetovou poštu až těsně před turnajem, takže na jakékoliv sehrání nebyl čas.
To potvrzuje i Jekatěrina Makarovová, která si ale svého společníka na kurtu nemůže vynachválit, hráli spolu vůbec poprvé a hned to dotáhli až do finále. Ani si nestihli popovídat. Scházeli se pět minut před utkáním a rozcházeli hned po něm, takže ruská tenistka ani nevěděla, že čeká její partner z mixu každým dnem narození dcery. Jaroslav Levinský to totiž své spoluhráčce nechtěl prozradit.
Spoluháčku taktikou nezatěžoval
„Lepší ženský nestresovat, ať mají na kurtě čistou hlavu, ať mají svoje problémy. Ještě je nebudu zatěžovat svými problémy.“
Zatěžovat svou spoluhráčku nechtěl Jaroslav Levinský ani taktikou, přestože je v soutěži smíšených párů hodně důležitá.
„Je to o tom, jak chlap pomáhá ženský na síti a jak ženská je schopná poslouchat chlapa. Já jsem zvolil taktiku, že jsem jí s ničím nezatěžoval a nechal jsem jí hrát, ať si hraje, jak chce. Já si myslím, že hrála celý turnaj dobře.“
Což s rozhodně ne zanedbatelným herním přispěním Jaroslava Levinského dovedlo pár až k senzačnímu finále, ve kterém už byla zimbabwsko-indická dvojice Blacková-Paes nad síly slovanského mixu.
„Pořád jsme dotahovali. Kdyby to bylo naopak, mohlo to vypadat jinak. Šance, že bychom je převálcovali, byla minimální. Spíš jsme to chtěli přebojovat, třeba dostat se do super tiebreaku, kde už by to byla loterie. Což se bohužel nepovedlo. Druhé místo také berem. Je to poprvé, co jsem byl takhle daleko na grandslamu a nebudu lhát, líbilo se mi to. Kdybych si to mohl zopakovat co nejdřív, tak budu jenom rád.“
Jaroslav Levinský to také zmínil ve své řeči při závěrečném ceremoniálu. Doufám, že se uvidíme i za rok, loučil se s arénou Roda Lavera Jaroslav Levinský, který už tentokrát měnit datum svého odletu nebude. I když plány nakonec možná přehodnotí.
Další turnaj v Záhřebu?
Premiérová účast v grandslamovém finále mixu je sice hezká věc, ale body do žebříčku nepřipočítá, takže místo domů možná český tenista zamíří do Chorvatska.
„Žena mi psala, že má radost a ještě mě posílala na další turnaj, že to zvládne. Když hraji dobře, tak mám jet ještě do Záhřebu. Ještě je možné, že skončím na turnaji v Záhřebu.“
