U početí musejí často asistovat lékaři. Ročně je ‚ze zkumavky‘ zhruba každé třicáté dítě

Stres, užívání návykových látek, odkládání těhotenství na pozdější věk či kvalita spermií, to jsou některé z důvodů, proč má s početím dítěte problém stále víc českých párů. Mnohdy jim nezbývá jiná možnost než umělé oplodnění. Z loňských novorozenců tak lékaři pomohli na svět zhruba každému třicátému.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centrum asistované reprodukce. Na monitoru je vidět dělení vajíčka

Centrum asistované reprodukce. Na monitoru je vidět dělení vajíčka | Foto: Eva Rajlichová | Zdroj: Český rozhlas

Podle odborníků je mimotělní oplodnění jednou z nejúspěšnějších metod, jak pomoci neplodným párům.

„Ta úspěšnost začala výrazně statisticky narůstat řekněme v druhé polovině devadesátých let a dnes je naprosto nesporné, že mimotělní oplodnění je nejúspěšnější metodou poruchy plodnosti, kterou kdy měla medicína k dispozici,“ říká odborník na reproduktivní medicínu Tonko Mardešič.

Přehrát

00:00 / 00:00

O asistované reprodukci v Česku natáčela redaktorka ČRo Eva Rajlichová

Díky mimotělnímu oplodnění se v Česku ročně narodí asi tři až čtyři procenta dětí. Loni jich tímto způsobem přišly na svět asi čtyři tisíce.

České kliniky ročně provedou kolem 25 tisíc cyklů umělého oplodnění, asi pět tisíc klientek přijíždí ze zahraničí. Důvodů je několik.

„Ta asistovaná reprodukce je v České republice na velmi dobré úrovni, druhý faktor je určitě cena a třetí faktor je benevolentní legislativa, to znamená, že většina laboratorních metod asistované reprodukce, které se provádějí, jsou v České republice oficiálně povoleny,“ vysvětluje gynekolog Jaroslav Hulvert, primář jednoho nestátního centra asistované reprodukce.

Podle něj má na počet takto narozených dětí vliv i to, kolik přispívá zdravotní pojišťovna. V Česku hradí pojišťovny velkou část nákladů na léky, vyšetření ultrazvukem, odběr vajíček či přenos embryí do dělohy.

„Ale nehradí zasunutí spermie do vajíčka, to je ta metoda ICSI, nehradí prodlouženou kultivaci, nehradí kontinuální monitoring kamerou embryí v inkubátoru a jiné laboratorní metody,“ dodává Hulvert.

Mikroskop v centru asistované reprodukce | Foto: Eva Rajlichová

Roli hraje i počet cyklů, které pojišťovny hradí. V Česku jsou to tři až čtyři. Třeba ve Slovinsku je jich podle Tonka Mardešiče šest.

„A Slovinsko se dneska pohybuje mezi sedmi, osmi procenty dětí narozených po mimotělním oplodnění,“ podotýká Madrešič.

Jako má umělé oplodnění své velké zastánce, má i odpůrce. Ostře proti němu vystupuje hlavně katolická církev. Lékaři se hájí věcně – porucha plodnosti je nemoc a oni se snaží ji léčit.

Vůbec první dítě ze zkumavky se v Československu narodilo před více než 30 lety, v roce 1982.

Eva Rajlichová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme