CERN opět spustil obří urychlovač částic. Vědci budou zkoumat temnou hmotu

Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě je po dvouleté přestávce opět v provozu. Oznámila to Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). Velký hadronový urychlovač (LHC), jak se zařízení nazývá, byl před dvěma lety odstaven kvůli modernizaci.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velký hadronový urychlovač CERNu u Ženevy

Velký hadronový urychlovač CERNu u Ženevy | Foto: CERN, Anna Pantelia

Obří přístroj dokáže simulovat podmínky panující v těsně po zrodu vesmíru. Před časem se pomocí urychlovače podařilo potvrdit existenci do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson. Po modernizaci zařízení chtějí vědci LHC využít k dalšímu řešení záhad vesmíru.

Zařízení bylo odstaveno v únoru 2013 kvůli modernizaci a navýšení výkonu. Nyní bude možné provádět srážky částic o síle až 13 teraelektronvoltů (TeV), dosud to bylo pouze sedm TeV.

Přehrát

00:00 / 00:00

CERN opět spustil obří urychlovač částic. Na podrobnosti se Radiožurnál ptal Jiřího Dolejšího z Ústavu částicové a jaderné fyziky Univerzity Karlovy

Původně CERN zvažoval, že maximum bude 14 TeV, ale kvůli snaze minimalizovat pravděpodobnost technických závad a chyb se rozhodl výkon snížit.

„Po technické přestávce, kdy se tam přidala spousta nové elektroniky, diagnostiky, je tam lepší vakuum, budeme těm možným funkčním limitům urychlovače blíže. Budeme teď o pouhý jeden teraelektronvolt od návrhové energie,“ říká Jiří Dolejší, vedoucí Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Velký hadronový urychlovač (LHC) byl před dvěma lety odstaven kvůli modernizaci. | Foto: Reuters

V nadcházejících letech se nejprve zaměří na získávání důkazů existence takzvané temné hmoty a informací o jejím složení. Temná hmota, která podle předpokladů expertů obklopuje galaxie, je neviditelná, neboť neodráží světlo.

Důkazy o její existenci vycházejí z gravitačních sil, kterými na planety a hvězdy působí. Spolu s temnou energií pak zaujímá odhadem 95 procent vesmíru.

Higgsův boson se podle nejnovějších výsledků z urychlovače v CERNu rozpadá nejen na dva jiné bosony, ale někdy i na dva fermiony | Foto: CERN

LHC tvoří kruhový tunel o obvodu 27 kilometrů umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Pracovat začal v roce 2008.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme