Úrodu bychom mohli sklízet i v zimě
Český biochemik Jiří Friml, který působí na univerzitě v belgickém Gentu, obdrží prestižní cenu za evropskou vědu. Pojí se k ní i finanční odměna ve výši 750 tisíc eur. V září vědci cenu udělí Körberova nadace v Hamburku.
Profesor Friml téměř po celou svou vědeckou dráhu zkoumá klíčový hormon rostlin - auxin. Jde o látku, která řídí růst kořenů, listů a květů, zrání plodů, ale i třeba i otáčení slunečnice za sluncem…Zjistil, že tak rozdílné procesy, jako jsou tvorba listů nebo růst kořene do půdy ve směru zemské tíže řídí podobná skupina genů.
„Když jsme ty různé geny vypínali, zjistili jsme, že rozložení auxinu transportovaného v rostlině funguje jako univerzální signál,“ řekl Rádiu Česko Jiří Friml.
Český vědec Jiří Friml obdrží prestižní cenu za evropskou vědu. Rozhovor s ním natočila Martina Mašková.
Rychlost nebo možnost využití těchto poznatků v zemědělství podle něj závisí na rozhodnutích politiků.
„Pokud se uvolní evropská politika vůči geneticky modifikovaným rostlinám, daly by využít k pěstování rostlin s vhodnými vlastnostmi pro zemědělství,“ argumentuje vědec.
Množství vypěstovaných jahod, baklažánů nebo cuket v jižní Evropě je například omezeno tím, zda létají jejich opylovači.
“ Pokud bychom dokázali limitovat tvorbu auxinu v květech těchto rostlin, mohli bychom sklízet úrodu i v zimě, bez přispění hmyzu,“ uvedl Friml.
Rostliny na poli spolu soutěží o místo na slunci. Z hlediska zemědělství je to ale nežádoucí, jde o to, aby tvořily plody, nebo listy.
„Oba dva procesy jsou regulované auxinem, daly by se jednoduše zmanipulovat a tudíž zvýšit výnosy,“ předpokládá profesor.
Za výhodu metody označil fakt, že nepracuje s cizími geny. Přirovnává ji ke šlechtění: „Neděláme nic jiného, než že pomůžeme náhodě,“ doplňuje Friml. „Můžeme cíleně zmutovat gen, aniž bychom museli čekat na výhru v loterii.“
Körberova nadace v Hamburku ocenila i možný přínos Frimlových výzkumů pro lékařskou vědu. Profesor Friml připomíná, že význam rostlin pro moderní medicínu trochu podceňujeme, ačkoliv buňky nebo geny vědci poprvé pozorovali v rostlinách.
Rostlinný hormon auxin, kterým se Jiří Friml se svým týmem zabývá, dokáže přeprogramovat buňky tak, aby dělaly něco jiného než předtím. Poznatky o těchto změnách se pak dají využít i v lékařství:
„Jde nám o to poznat obecné principy diferenciace a dělení buněk, nechceme, aby živočichové začali kvést,“ směje se nositel prestižní Körberovy ceny.
