Vědcům se podařilo udržet pohromadě atomy antihmoty
V laboratořích CERN u Ženevy se vědcům podařilo na desetinu sekundy udržet pohromadě celé atomy antihmoty. Konkrétně šlo o 38 atomů antivodíku. Výsledky svých pokusů teď publikovali v časopise Nature.
Fyzikové už dlouho pracují s předpokladem, že antihmota existuje. Již dávno pozorovali a pak i dokázali vyrobit některé antičástice, ale nikoliv celé atomy. A dosud také marně hledají odpověď na otázku, proč ve vesmíru převážila hmota nad antihmotou. Při Velkém třesku totiž zřejmě svou úlohu hrály obě.
V přírodě se podle Jiřího Dolejše z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který se podílí na projektech CERN, antiatomy nevyskytují.
Fyzik Jiří Dolejší mluví v pořadu Svět o jedné na Rádiu Česko o experimentech s výrobou antihmoty.mp3
„To znamená, že musíte vyrobit antiproton a pozitron. Pak je musíte ochladit a dát k sobě tak, aby se dokázaly svázat a vytvořit antivodík. To je velmi obtížný proces,“ popsal Jiří Dolejší.
Dodal, že ve zmíněném experimentu v CERN šlo konkrétně o deset milionů antiprotonů a skoro miliardu pozitronů, z nichž se podařilo vyrobit pouhých 38 atomů antivodíku.
Pozitrony byly objeveny již v roce 1933, ale trvalo dlouho, než se je podařilo využít. Dnes je používáme například při zjišťování diagnózy v medicíně při pozitronové emisní tomografii.
„U antivodíku zatím netušíme, k čemu by mohl být prakticky dobrý,“ řekl Jiří Dolejší.
Jeho objev nicméně znamená otevření možnosti detailně studovat rozdíly mezi antihmotou a hmotou, speciálně vodíku a antivodíku, a dozvídat se, jak je to se symetrií hmoty a antihmoty.
„Obyčejná hmota“, tedy galaxie, hvězdy či planety tvoří jen čtyři procenta hmoty našeho vesmíru, zbytek představuje temná hmota (23 procent) a temná energie (73 procent).
