Vědci z Masarykovy univerzity odlétají na Antarktidu
K jižnímu polárnímu kruhu dnes odlétá jedenáctičlenná expedice, tvořená hlavně vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Jejich cílem je stanice Johanna Gregora Mendela, kterou univerzita před pěti lety vybudovala na Antarktidě.
V týmu jsou zastoupeni klimatologové, geologové a ornitologové, kteří mají naplánovanou řadu vědeckých výzkumů. Výprava má zároveň podpořit infrastrukturu a hladké fungování české stanice na Antarktidě. Vracet se vědci budou za dva měsíce.
Miloš Barták z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně v Ranním interview Radiožurnálu.
„Máme jistotu, že stanice se bude rozvíjet ve vybavení laboratoří a podpůrných technologických celků,“ ujistil o další podpoře projektu i přes její finanční náročnost vedoucí expedice Miloš Barták.
Pro českou polární stanici je pak do budoucna klíčové získávání odborných vědeckých grantů a projektů, které se budou v Antarktidě řešit.
Vědci pak ze své práce očekávají celou řadu výsledků. „Výsledků bude celá řada. V Antarktidě přispíváme především do poznatkové báze, která se týká oteplení nebo globální klimatické změny projevující se právě nejčastěji oteplením právě v oblasti antarktického poloostrova,“ přiblížil Mašek.
Zakladatel stanice Pavel Prošek z Masarykovy univerzita v Brně ve Světě o osmé.
Projekt je podle jednoho ze zakladatelů stanice a účastníka předchozích expedic Pavla Proška koncipován minimálně na deset let. „Snažíme se zjistit, jaký by mohlo mít oteplování klimatu v našem prostoru vliv na vegetaci,“ doplnil Prošek.
Vědci stanici využívají pouze v době antarktického léta, kdy na místě nepanuje dramaticky chladné počasí.
„Průměrné denní teploty se pohybují mínus pěti stupňů Celsia. Nicméně dojem drsné antarktické přírody činí hlavně vítr a vysoká vlhkost vzduchu. Tyto tři faktory v kombinaci způsobují pocitovou teplotu velice nízkou. I když je na teploměru jenom mínus pět nebo mínus deset, tak ta skutečná pocitová teplota může být kolem mínus pětadvaceti stupňů Celsia,“ vysvětlil Barták.
