Zprávy → Věda28. prosince  2016 v 12:15  

Čas se na vteřinu zastaví. Země se otáčí pomaleji, rok 2017 se nám proto prodlouží o přestupnou sekundu

Planeta Země se točí pomaleji, čas proto obohatíme o jednu přestupnou sekundu - Foto: Petr Horálek

Planeta Země se točí pomaleji, čas proto obohatíme o jednu přestupnou sekunduFoto: Petr Horálek

Země se otáčí čím dál tím pomaleji a přesné hodiny se kvůli tomu předbíhají. Aby časy na našich hodinkách a v přírodě lidově řečeno „seděly“, musí se občas přesné hodiny zastavit. Letos k tomu dojde na Silvestra.

Při nastávajícím Silvestru, přesně o půlnoci z 31.12. 2016 na 1. ledna 2017 se světový čas obohatí o jednu sekundu. V našem časovém pásmu to znamená, že se nám nastávající rok o danou sekundu prodlouží. „Je to proto, že se rotace Země mírně zpomaluje a je potřeba vložit nějaký čas, aby nám to sedělo,“ uvedl astronom Pavel Suchan podrobné vysvětlení toho, proč je třeba čas na okamžik zastavit. 

Karel Halíř, ředitel hvězdárny v Rokycanech, k tomu dodal, že se přestupná sekunda, nezařazuje proto, že to zrovna napadlo nějakého byrokrata. „Je to velice nepravidelné, protože si Země zkrátka dělá úplně co chce,“ řekl Halíř. 

Čtěte také: Mapa hvězdáren má další značku. Opavská univerzita představila vlastní vědeckou observatoř

To, že se otáčení země zase zdrželo oproti přesným hodinám zjišťují vědci z Mezinárodní služby rotace země a referenčních systémů. V té jsou odborníci z celého světa a v minulosti jí předsedal Čech Jan Vondrák.  

Češi se ostatně na zjišťování rychlosti rotace země podílejí dodnes. „I když je nás teď míň, měli jsme dříve, když to bylo opřené hlavně o optickou astronomii, docela významnou roli. Teď se tam podílíme vlastně jen pozorováním navigačních družic GPS,“ řekl Vondrák. 

Čtěte také: Sobotní noc bude o vteřinu delší, vkládá se 'přestupná sekunda'

Mezinárodní služba rotace země označovaná zkratkou IERS funguje ve své současné podobě od 80. let. Přestupná sekunda se ale poprvé zavedla až v roce 1972, v minulosti totiž vědci nevěděli, že se Země netočí pořád stejně rychle. 

„Od 50. let se začaly používat hodiny křemenné a potom hodiny atomové. Tam už je přesnost měření taková, že dokážeme rozpoznat i odchylky v rotaci Země,“ vysvětlil Radko Kynčl, který má v Národním technickém muzeu v Praze na starosti sbírku hodin. 

Autor:  Martin Karlík  (mkk)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace