Dejte hlas hlášce >> Dejte hlas hlášce >>
Věda2. září  2014 v 12:47  

CERN slaví 60 let. Akademie věd k výročí vystaví simulátor urychlovače částic

Jeden z exponátů na Akademii věd, simulátor detektoru a urychlovače částic - Foto: Petra Benešová

Jeden z exponátů na Akademii věd, simulátor detektoru a urychlovače částicFoto: Petra Benešová

Jsou neviditelné, ale pro vědce nepostradatelné. Miniaturní částice, které proplouvají obřím urychlovačem Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN, ukazují, jak mohl na začátku vznikat vesmír. Mezinárodní organizace, se kterou spolupracuje i Česko, slaví letos 60 let. Akademie věd výročí připomene interaktivní výstavou.

Dalo by se s nadsázkou říct, že jde o stroj času. Obří urychlovač částic vědcům odhaluje, jak kdysi vznikal vesmír. 

Malý simulátor podobného zařízení má i česká Akademie věd. Přístroj na bázi projekce a simulace patří k nejatraktivnějším exponátům výstavy, která oslavuje 60 let Evropské organizace pro jaderný výzkum. 

 

Akademie věd připomene 60 výročí organizace CERN interaktivní výstavou. Zjišťovala Petra Benešová

Vložit na svůj web

„Víceméně se vžijete do role magnetického pole. Kopnutím můžete poslat dvě částice proti sobě, srazí se a rozpadnou,“ objasňuje princip exponátu fyzik Tomáš Kubeš. 

Máchá nohou nad simulátorem a vykopává částice do prostoru. Po zemi vystřelují barevné čáry, které znázorňují pohyb a srážku. 

Podobně létají částice i v tom pravém obřím urychlovači, který nedaleko Ženevy vybudoval CERN. 

„Pomocí těch urychlovačů můžeme vytvářet částice, které kolem sebe sami nevidíme, a simulovat podmínky, které panovaly ve vesmíru okamžik po jeho vzniku,“ říká. 

Vidět neviditelné 

Součástí výstavy je i mlžná komora, kterou sestavili studenti pražského gymnázia Opatov. 

„Slouží k zviditelňování neviditelného. Všude kolem nás se nachází částice, které nevidíme. Například z přírodních radioaktivních atomů, které se rozpadají, nebo z vesmíru,“ popisuje autor projektu Ondřej Zbytek. 

 

Obsah výstavy k 60. výročí CERN přiblížil ve vysílání Radiožurnálu Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Vložit na svůj web

Na výzkumu v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN se podílely stovky českých vědců. Naposledy se účastnily testů na existenci takzvaného Higgsova bosonu, který vysvětluje, jak ostatní částice získaly hmotnost. 

„Společnou prací Akademie věd a vysokých škol se podařilo Československo skutečně zviditelnit. V pracích, které objevily Higgsůva boson a které mají tři tisíce autorů, je 64 z České republiky. Ale příspěvky našich pracovníků na vývoji detektorů, na zpracování dat, na teoretické interpretaci byly skutečně významné, to je pro mě nejdůležitější věc. Nikoliv jenom konkrétní výsledek, ale to, že naše příspěvky jsou tam opravdu vidět,“ vyzdvihuje Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. 

Autor:  Petra Benešová  (pbe),  msk
Pořad: Ranní Radiožurnál  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 05:00  |  Délka pořadu: 4 hodiny  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace