Přibližně před 50 až 100 tisíci lety zažíval na indonéském ostrově Flores nejlepší období speciální lidský druh nazvaný podle svého původu Homo floresiensis. Jeho příslušníci lovili zvěř a vyráběli nástroje, podobně jako ostatní lidé. Na rozdíl od nich ale měřili něco málo přes metr.

17:30 17. prosince 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Homo floresiensis měl na rozdíl od ostatních lidí té doby o hodně menší mozek, velké zuby, ustupující čelo a relativně velká chodidla. Výška těchto lidí se přitom pohybovala okolo 120 centimetrů. Čím to, že tito „hobiti“ měli tak malou výšku?

Někteří vědci to podle Science of Us přisuzují teorii známé jako ostrovní nanismus, podle níž život na ostrově způsobuje u zvířat zmenšování velikosti.

Kam se poděla kost z penisu? Známe odpověď, myslí si vědci

Číst článek

Hobiti z Floresu nejsou jediným příkladem nanismu. V Indonésii mohli lovit malé druhy slonů a na Kypru jsou k nalezení například ostatky trpasličího hrocha, který byl ani ne metr vysoký a zhruba 120 centimetrů dlouhý. A na Krétě v pravěku existoval i trpasličí mamut.

„Pozorování ukazují, že velká zvířata mají při vývoji na ostrově tendenci ke zmenšování, zatímco malá zvířata se zvětšují,“ říká Aida Gomez-Roblesová, antropoložka z Univerzity George Washingtona.

Důvod by mohl být celkem jednoduchý. V ostrovním ekosystému je většinou mnohem méně predátorů, než na v tom pevninském. Velká zvířata se tak začala zmenšovat, aby si na omezené ostrovní ploše vystačila s menším množstvím prostředků k přežití. Malá stavba těla Homo floresiensis tak byla v takovém prostředí výhodou.

Ostrovy mají i své giganty

V kontrastu s tím malá zvířata svou velikost na ostrovech často zvětšovala. Tím pádem pak mohla například používat tuk jako zdroj energie.

Mnoho příkladů tohoto ostrovního pravidla pochází ze stejného ostrova jako Homo floresiensis. Kromě lidských hobitů a trpasličích slonů zde žily nadměrně velké krysy dlouhé skoro půl metru nebo největší žijící ještěr varan komodský. Ten největší měřil 3,13 metru a vážil 166 kilogramů.

I přes několik příkladů se ale najdou odborníci, kteří toto ostrovní pravidlo neuznávají. V eseji Královské společnosti z roku 2007 se například píše, že neexistuje žádný jasný důkaz a pozorované vzorce jsou až moc odlišné.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít