Japonští vědci našli bakterii, která umí rozložit PET láhve

PET láhve zřejmě bude možné likvidovat i biologicky. Tyto plastové láhve se používají od roku 1978, ale zatím se nenašel jejich přirozený „nepřítel“, využitelný při průmyslovém zpracování. Změnu by mohl přinést objev japonských vědců. Ti oznámili, že našli bakterii, která polyetylentereftalát dokáže rozložit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pet láhve

Pet láhve | Foto: Ladislav Bába

O úsilí japonských badatelů z Kjótského technologického institutu a Keiovské univerzity informoval prestižní časopis Science, v češtině o něm psal web Gate2Biotech.

Japonci podle těchto zdrojů vyhodnocovali na 250 vzorků, které odebrali z různých prostředí, kde se PET láhve vyskytují, včetně zařízení na recyklaci plastových lahví. A právě tam nakonec objevili tu pravou – betaproteobakterii Ideonella sakaiensis.

Přehrát

00:00 / 00:00

Objev japonských vědců, který by mohl změnit budoucnost zpracování plastů, přiblížila redaktorka Eva Kézrová

Původně to vypadalo, že jde o celé společenstvo bakterií, ale pak se ukázalo, že kýžené vlastnosti má ve skutečnosti jedna jediná.

Podle Stanislava Mihulky z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity je bakterie vybavená dvěma enzymy. Nejdříve jedním z nich „naštípe“ substrát z PET láhví na jakýsi meziprodukt, který pak přijme do své buňky.

„V té buňce ho zpracuje druhým ze dvojice enzymů a pak už ho rozloží na jednoduché organické látky, které může využít. Pro bakterii je ziskem z toho zpracování PET, že získá uhlík a ještě energii pro svůj růst,“ přiblížil Mihulka.

Struktura PET láhví je velmi pevná a odolná proti přírodním vlivům – v přírodě se samy rozloží nejdříve za 60 let. Už dříve se objevily informace, že existují houby, které umí láhve rozložit, ale tyto poznatky se zatím průmyslově příliš nevyužívají. U bakterií by to mohlo být jinak.

„Význam tohoto objevu je i v tom, že bakterie se na rozdíl od hub třeba lépe pěstují v průmyslovém měřítku, že je lze lépe začlenit do průmyslové výroby. Pokud by se vám povedlo třeba tyto enzymy vložit do běžně kultivovaných bakterií, jako je třeba e-coli, tak pak by už to průmyslové zpracování bylo poměrně snadné,“ poznamenal Stanislav Mihulka.

Výsledný produkt by se pak podle něj mohl použít třeba jako biopalivo. Než se tak případně stane, nějakou dobu však ještě potrvá, už kvůli množství láhví, které lidstvo vyprodukuje.

Nyní se ve vyspělých státech velká část PET láhví recykluje, a to díky tomu, že se je lidé už naučili vyhazovat do speciálních kontejnerů. Mimochodem v tomto směru patří Češi k nejlepším, recyklují přes 70 procent plastů.

Na speciální lince se pak PET láhve vytřídí podle barev a materiálů a vyrábí se z nich většinou něco úplně jiného. Jsou z nich třeba interiéry aut, zahradní nábytek, ale třeba i oděvy – například výplně zimních bund nebo fleecové výrobky. Jen pro představu – na jednu fleecovou bundu se spotřebuje asi 50 plastových lahví.

ČRo, Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme