Jeho výzkum je nadějí pro ty, kteří přišli o hlasivky. Za umělou náhradu získal Tomáš Vampola prestižní cenu
Profesor Tomáš Vampola z Českého vysokého učení technického patří mezi několik vědců na světě, kteří se věnují vývoji umělých hlasivek. Ty by v budoucnu mohly pomoct lidem, kterým lékaři hlasivky odstranili. Za svůj výzkum teď získal prestižní Cenu předsedy Grantové agentury.
„To bílé tady, to je model vokální kavity nebo trubky, která jde od hrtanu až do úst,“ ukazuje Tomáš Vampola patnácticentimetrový plastový model vokálního traktu, tedy té části lidského těla, kde se moduluje lidský hlas.
„Abychom mohli vyvinout korektní náhradu hlasivky, musíme vědět, jak hlas vzniká, jak je generován. A pro to generování potřebujeme i tuto část nebo model vokálního traktu, protože ten ovlivňuje výsledně barvu hlasu,“ vysvětluje vědec.
Profesor Tomáš Vampola z Českého vysokého učení technického dostal za vývoj umělých hlasivek prestižní Cenu předsedy Grantové agentury. Natáčela s ním Pavla Lioliasová
Samotné hlasivky nejsou v lidském těle větší než deset krát deset milimetrů. Na jejich umělé náhradě pracují celkem čtyři vědecké týmy - strojaři, lékaři nebo také chemici. Ti vyvíjí speciální materiál na bázi silikonu, ze kterého se mají hlasivky vyrábět.
A právě mezioborovou spolupráci ocenila i oborová komise technických věd, která Tomáše Vampolu navrhla na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
„Projekt profesora Vampoly nás zaujal zejména tím, že byl hodně multidisciplinární, kombinovalo se tam inženýrství, zpracování signálu, materiálové vědy a fyziologie. Je to věc, která má zajímavý aplikační potenciál a může být prospěšná v případě, že se skutečně převede do nějakého funkčního produktu pro široké množství lidí,“ říká šéf grantové agentury František Štěpánek.
Téměř identický hlas
Právě přímo k pacientům by se umělé hlasivky mohly dostat zhruba do pěti let. „Teprve teď přichází na řadu možná ta složitější část – otestování našeho principu nebo naší ideje. Samozřejmě nejdřív asi na zvířatech a posléze, když se bude dařit, tak někdy v budoucnosti možná i na lidech,“ doufá Tomáš Vampola.
Pacienti s voperovanými hlasivkami by se navíc měli slyšet úplně stejně jako předtím, než o orgán přišli.
„Co si myslím, že se nám povedlo, je to, že jsme schopni hlasivku ladit dvoustupňově. To znamená, že před operací bychom byli schopni analyzovat hlas a na základě této analýzy bychom pak navrhli konkrétní individuální náhradu hlasivky pro konkrétního člověka. A kdyby se hodně dařilo, tak ten hlas by měl být téměř identický,“ dodává Tomáš Vampola z pražského ČVUT.
Cenu předsedy Grantové agentury letos získala třeba také fyzička Kateřina Kůsová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, která se dlouhodobě věnuje výzkumu nanokrystalů křemíku nebo řecký biolog Michal Kotsyfakis z Biologického centra AV. Porota ocenila jeho výzkum slin klíšťat. Každý vědec dostává s cenou také 100 tisíc korun.