Kultura i spartakiáda. Univerzitní semináře o moderní české historii jsou v Brémách plné

Univerzita v Brémách nabízí jako jedna z mála vysokých škol v Německu výuku českých moderních dějin. A o semináře je velký zájem. Přišla s nimi i proto, že v tamním archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu se nacházejí soubory samizdatu z řady východoevropských zemí i bývalého Československa.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německé město Brémy

Německé město Brémy | Foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, Klaus Grünberg

S výukou českých moderních dějin začala brémská univerzita v roce 2013, s příchodem německé historičky Martiny Winkler, která pochází z česko-německé rodiny. „Ze začátku se každý divil, proč to tady chceme dělat, a teď máme velký zájem. Semináře jsou plné,“ raduje se Winkler.

Přehrát

00:00 / 00:00

Univerzita v Brémách je jednou z mála vysokých škol v Německu, která nabízí výuku českých moderních dějin. Navštívila ji Monika Zettlová

Univerzita jich nabízí několik a všechny podle ní navštěvuje 10 až 30 studentů.

„Letos budu učit romské dějiny v Československu a českých dějinách. Hodně politické dějiny, kulturní dějiny, dětství v českých dějinách,“ vyjmenovala Martina Winkler.

„Snažíme se to dělat zajímavé, abychom taky chytli studenty, které by normálně české dějiny nenapadlo dělat. Když ale člověk dělá sport v dějinách a začne vyučovat o spartakiádě, tak je to zajímavé i pro ty lidi, kteří doteď nevěděli ani to, kde Česko je,“ dodala.

Archiv připomíná i chartisty

Studenti v Brémách můžou využívat také zdejší archiv Výzkumného ústavu pro východní Evropu, kde najdou například pozůstalost českého fotografa Ivana Kyncla nebo českého básníka, novináře, výtvarníka a chartisty Karla Trinkewitze.

„To je samizdatové vydání Dopisu Gustavu Husákovi od Václava Havla z edice Popelnice s jeho vlastním podpisem,“ ukázala další dokument Karina Garsztecka. Listovala přitom v albu s fotografiemi někdejšího prezidenta, které pocházejí z šedesátých let z jeho první návštěvy v Hamburku. Archiv ho získal od literárního agenta Klause Junckera.

„On se spřátelil s Václavem Havlem, poznali se už v šedesátých letech. Klaus Juncker také velmi přispěl k tomu, že se Havlovo dílo stalo v Německu a na západě známé,“ popsala Karina Garsztecka.

Jednou ze studentek českých moderních dějin je i Liza Staedtle. Dvakrát už navštívila Prahu a minulý rok se začala i učit česky. „Bohužel teď už nemám čas, protože dokončuji magisterské studium, ale pár slovíček si pamatuji, takové jako pivo, káva nebo děkuji. Takové jednoduché věci,“ řekla s úsměvem.

Monika Červená Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme