Zprávy → Věda4. října  2016 v 20:51  

Kultura i spartakiáda. Univerzitní semináře o moderní české historii jsou v Brémách plné

Univerzita v Brémách nabízí i semináře o českých dějinách (ilustrační foto) - Foto: Wikimedia Commons,  Klaus Grünberg,  CC BY-SA 3.0

Univerzita v Brémách nabízí i semináře o českých dějinách (ilustrační foto)Foto: Wikimedia Commons, Klaus Grünberg, CC BY-SA 3.0

Univerzita v Brémách nabízí jako jedna z mála vysokých škol v Německu výuku českých moderních dějin. A o semináře je velký zájem. Přišla s nimi i proto, že v tamním archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu se nacházejí soubory samizdatu z řady východoevropských zemí i bývalého Československa.

S výukou českých moderních dějin začala brémská univerzita v roce 2013, s příchodem německé historičky Martiny Winkler, která pochází z česko-německé rodiny. „Ze začátku se každý divil, proč to tady chceme dělat, a teď máme velký zájem. Semináře jsou plné,“ raduje se Winkler. 

 

Univerzita v Brémách je jednou z mála vysokých škol v Německu, která nabízí výuku českých moderních dějin. Navštívila ji Monika Zettlová

Vložit na svůj web

Univerzita jich nabízí několik a všechny podle ní navštěvuje 10 až 30 studentů. 

„Letos budu učit romské dějiny v Československu a českých dějinách. Hodně politické dějiny, kulturní dějiny, dětství v českých dějinách,“ vyjmenovala Martina Winkler. 

„Snažíme se to dělat zajímavé, abychom taky chytli studenty, které by normálně české dějiny nenapadlo dělat. Když ale člověk dělá sport v dějinách a začne vyučovat o spartakiádě, tak je to zajímavé i pro ty lidi, kteří doteď nevěděli ani to, kde Česko je,“ dodala. 

Archiv připomíná i chartisty  

Studenti v Brémách můžou využívat také zdejší archiv Výzkumného ústavu pro východní Evropu, kde najdou například pozůstalost českého fotografa Ivana Kyncla nebo českého básníka, novináře, výtvarníka a chartisty Karla Trinkewitze. 

„To je samizdatové vydání Dopisu Gustavu Husákovi od Václava Havla z edice Popelnice s jeho vlastním podpisem,“ ukázala další dokument Karina Garsztecka. Listovala přitom v albu s fotografiemi někdejšího prezidenta, které pocházejí z šedesátých let z jeho první návštěvy v Hamburku. Archiv ho získal od literárního agenta Klause Junckera. 

„On se spřátelil s Václavem Havlem, poznali se už v šedesátých letech. Klaus Juncker také velmi přispěl k tomu, že se Havlovo dílo stalo v Německu a na západě známé,“ popsala Karina Garsztecka. 

Jednou ze studentek českých moderních dějin je i Liza Staedtle. Dvakrát už navštívila Prahu a minulý rok se začala i učit česky. „Bohužel teď už nemám čas, protože dokončuji magisterské studium, ale pár slovíček si pamatuji, takové jako pivo, káva nebo děkuji. Takové jednoduché věci,“ řekla s úsměvem. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace