Lidé si můžou poprvé prohlédnout vzácný Mendelův rukopis základů genetiky

20. července  2012 v 10:34  
Rukopis přírodovědce Johanna Gregora Mendela - Foto:  ČTK

Rukopis přírodovědce Johanna Gregora MendelaFoto:  ČTK

Lidé si v Česku vůbec poprvé budou moci prohlédnout unikátní rukopis Pokusy s rostlinnými hybridy, ve které Gregor Johann Mendel popsal svou teorii dědičnosti. Rukopis, který se do Česka vrátil po 25 letech, je součástí výstavy v Národním technickém muzeu v Praze, která začíná dnes. Přesně před 190 lety se slavný přírodovědec a zakladatel moderní genetiky narodil.

„Výstavu jsme koncipovali pro širokou veřejnost a je připravena nenásilnou formou, aby prostý návštěvník pochopil a dozvěděl se něco o životě a díle Gregora Johanna Mendela,“ říká kurátorka Daniela Vránová. 

Středobodem práce opata augustiniánského kláštera byly pokusy s hrachem setým, zjednodušeně řečeno ho zajímalo které vlastnosti a jak rostliny dědí. Svému bádání na tomto poli zasvětil deset let svého života, na tuto etapu upozorňují i drobné předměty ve vitrínách. 

 

Ředitel Mendelova muzea v Brně Ondřej Dostál ve Světě o desáté

Vložit na svůj web

„Tady máme vystaven jeho mikroskop, který používal při svých pozorováních, i jeho vlastní brýle,“ doplňuje Vránová. 

Mendelovy objevy byly zcela zásadní v propojení biologických oborů a matematiky a statistiky. Mendel při dlouhodobých pozorováních s hrachem přišel na souvislosti základu principu dědičnosti a přenášení vloh, genů mezi rodiči a potomky,“ poznamenal ředitel Mendelova muzea v Brně Ondřej Dostál. 

Mendel byl také oblíbený pedagog, věnoval se včelařství nebo meteorologii a ve všech těchto oborech si vedl s výbornými výsledky. 

 

Rozhovor s britským spisovatelem Simonem Mawerem, autorem knihy ‚Mendelův trpaslík‘

Vložit na svůj web

„Rozhodně musel být velmi ctižádostivý, velmi pracovitý a pilný. A i geniální, protože on nevěděl, že jsou geny, že jsou nějaké mikročástice, on tomu teda říkal elementy, a nevěděl, co děje uvnitř buněk. Ale podařilo se mu naformulovat si otázky a pak je i vysvětlit. Musel být velmi vstřícný, protože byl oceňován i lidmi,“ upřesnil Dostál. 

Tím nejvzácnějším exponátem je na výstavě originál rukopisu Pokusy s rostlinnými hybridy, zapůjčilo ho sem brněnské opatství. Zpět do České republiky se tento unikát vrátil nedávno, po dlouhých 25 letech. 

„Popisuje v nich svou teorii dědičnosti, ve které vyhodnotil své dlouhé pokusy při křížení hrachu setého,“ dodává Vránová s tím, že rukopis sestává z dvanácti dvojlistů a jednoho protokolu. „Je to dílo ohromné hodnoty,“ uzavírá. 

'Mendelův trpaslík'

Britský spisovatel Simon Mawer je znám jako obdivovatel Brna a tamní slavné funkcionalistické vily Tugendhat. Napsal o ní román. Méně se ví, že byl původním povoláním učitel biologie a Mendelův obdivovatel. Před dvěma lety se jeho román s názvem ‚Mendelův trpaslík‘ v Británii dostál mezi finalisty soutěže o Man Brokerovu cenu. Mendelovo dílo Mawer označil za jeden z největších projevů lidské inteligence a představivosti. 

Čím konkrétně vás Mendel nejvíc zaujal? 

Mendel je pro biology tak trochu světec. Když jsem přijel do České republiky poprvé, navštívil jsem v Brně augustiniánský klášter, prošel jsem tamní malé muzeum věnované Mendelovi a konvent samotný, kam jen jsem mohl. 

Mendelův osud mě zaujal nejen kvůli genetice, ale i jako lidský příběh. Jako vědec šel neuvěřitelně do hloubky. Četl jsem znovu a znovu každé slovo, které napsal. Jeho skvělé odborné texty o hrachu a jestřábníku. Přečetl jsem si také všechny jeho dopisy (švýcarskému botanikovi) Nägelymu. A řekl bych, že se mi podařilo aspoň zčásti Mendelovo dílo pochopit. Byl to fascinující zážitek. 

Ale zároveň jsem ho vnímal jako určitou osobní tragédii. Jeho dílo tehdy nikdo nepochopil. Světová biologie na to v letech 1865-70 nebyla připravená, uznala ho až ve 40. letech 20. století. Otázkou je, jestli význam své práce pochopil Mendel samotný. Možná ano, soudě z prostředí, v němž se pohyboval, a kontaktů, které měl. Jeho vědecké pokusy na nás působí tak, jako kdyby je někdo připravoval ve 20. století. A přitom šlo o50. a60.léta století předchozího. Je to prostě pozoruhodné. 

Odpusťte mi spekulaci, ale možná by měl Mendel větší šanci představit své dílo světu, kdyby se setkal se svým vrstevníkem, Charlesem Darwinem? 

To ano, i já jsem byl ve velkém pokušení do románu ‚Mendelův trpaslík‘ takovou schůzku zařadit. To je prostě výhoda romanopisce, nechat kohokoliv setkat s kýmkoliv. Víme, že Mendel byl v roce 1862 v Londýně. Nemluvil však anglicky a Darwin určitě neuměl německy. Takže když by se byli bývali setkali, asi by si nerozuměli, i když, kdo ví. Je ale zajímavá si představit, jak asi by na Darwina působil trochu zvláštní, neohrabaný a zároveň nadšený mnich, s nímž se jazykově nedomluví. 

Hlavní postavou románu ‚Mendelův trpaslík‘ je Mendelův prapraprasynovec, moderní molekulární biolog. Zvažuje, které embryo má vybrat z osmi - čtyři z nich jsou zdravá a čtyři by zřejmě trpěla stejnou genetickou vadou jako on. Takže vás nakonec oslovila spíš etická dilemata spojená s genetikou, než hypotetická možnost setkání Mendela s Darwinem?  

Možná… Ať už si Mendel význam svého díla byl vědom, či nikoliv, byl uznán za zakladatele genetiky. Oboru, který od 20. století zaznamenal bouřlivý rozvoj. Rozvíjela se různými cestami, někdy i nebezpečnými. Teď mám na mysli eugeniku a nacismus, který se, jak víte, tragicky promítl i do českých moderních dějin. 

Ale genetika je také schopná rozpoznat některé dědičné nemoci. Dokážeme manipulovat s geny, což je fascinující jev 21. století. A právě proto jsem napsal knížku ‚Mendelův trpaslík‘. Zabývá se genetikou, ale i osudem jednotlivce. Její hlavní postava, Mendlův fiktivní prapraprasynovec Benedict Lambert je poznamenán vážnou genetickou poruchou, trpí malým vzrůstem. 

Autor:  Eva  Rajlichová  (era), Martina Mašková  (mam),  ak
Pořad: Zprávy  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–neděle ráno každých 15 minut, většinu dne každých 30 minut, o víkendu večer každou celou hodinu  |  Délka pořadu: 2-10 minut  
 

Nové články v rubrice

Tipy

« »
Dění na Ukrajině - Foto: Alexandr Pícha

Bouřlivé dění

sledujeme každý den

 
Promo - Občanský zákoník - Foto: Michal Jindra

Udělejte si přehled

v novém kodexu

 
Plzeň - Sparta - Foto: Vladimír Staněk

Souboj prvních dvou

v přímém přenosu na webu

 
Program ČRo Sport - Foto: Michal Jindra

Program streamu ČRo Sport

Na webu vysíláme přímé přenosy

 
Mobilní aplikace Zprávy ČRo - Foto: Michal Jindra

Číst nás můžete

i když nejste u počítače

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas