Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové. Objevy mohou být důležité pro vývoj nových materiálů

Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech. Vědci David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz se zabývali výzkumem topologických vlastností hmoty a jejích změn. Objevy oceněných vědců by podle Královská švédská akademie věd mohly být v budoucnu důležité pro vývoj nových materiálů. Ocenění za fyziku je po fyziologii a lékařství druhou ze šestice letošních Nobelových cen. Laureát získává kromě prestižní medaile a diplomu i osm milionů švédských korun, tedy v přepočtu asi 22,5 milionu českých korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové. Zkoumali topologické vlastnosti hmoty

Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové. Zkoumali topologické vlastnosti hmoty | Zdroj: Reuters

„Letošní laureáti otevřeli dveře do neznámého světa, kde se hmota může vyskytovat ve zvláštním stavu. Využili pokročilé matematické metody ke studiu neobvyklých fází, či stavů, hmoty, jako jsou supravodiče či supratekutiny,“ uvedla Královská švédská akademie věd ve svém prohlášení.

Trojice vědců uspěla díky výzkumu neobvyklých stavů hmoty, ke kterému využila matematickou metodu zvanou topologie. Ukázalo se, že topologické postupy mohou být užitečné při studiu chování materiálů, jako jsou například supravodiče nebo magnety.

Laureáti se ve svých výzkumech ze 70. a 80. let minulého století zabývali mimo jiné právě supravodivostí, tedy schopností materiálů vést elektrický proud bez odporu. Odpor je totiž nežádoucí, protože způsobuje ztrátu energie proudící v materiálu.

Ukázali nakonec, že látky nabývají supravodivosti jen za nízkých teplot a s vyššími teplotami se supravodivost ztrácí. Svými objevy tak umožnili výrazný pokrok v chápání a předvídání vlastností mnoha materiálových systémů.

Jejich výzkum může vést v budoucnosti ke vzniku nových materiálů, které budou mít pro nás výhodné vlastnosti. Výsledky jejich práce by se zřejmě daly požít například v elektronice nebo při konstrukci kvantových počítačů.

Nobelovy ceny se udělují od roku 1901. Oceňují se zásadní objevy na poli fyziologie a lékařství, fyziky, chemie, literatury a míru. Na Nobelovu počest založila švédská centrální banka v roce 1969 ještě cenu za ekonomii.

„Díky jejich průkopnické práci se nyní hledají nové exotické fáze hmoty. Mnoho lidí doufá v budoucí využití výsledků jejich práce v elektronice,“ napsala komise ve svém prohlášení.

Vědec David Thouless, kterému je 82 let, získal polovinou ceny. Druhou pak Královská švédská akademie věd rozdělila mezi další dva fyziky, 65letého Duncana Haldaneho a 73letého Michaela Kosterlitze.

Nobelovu cenu za fyziku loni obdrželi Japonec Takaaki Kadžita a kanadský vědec Arthur B. McDonald. Ocenění dostali za výzkum, kterým potvrdili, že neutrina mají hmotu.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oceněním za fyziologii a lékařství. Získal ji 71letý Japonec Jošinori Ósumi za objevy při zkoumání autofagie.

Nobelovu cenu za lékařství získal Japonec Ósumi. Zkoumal, jak buňky požírají sebe sama

Číst článek

Buňky při tomto procesu požírají část svého obsahu a zbavují se tak nežádoucích komponentů, například bakterií. Špatně fungující proces autofagie je spojován s řadou různých onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby, cukrovky nebo rakoviny.

Ve středu se svět dozví, kdo získá ocenění za chemii. V pátek pak přijde na řadu Nobelova cena za mír, příští pondělí za ekonomii a ve čtvrtek 13. října bude vyhlášena Nobelova cena za literaturu.

Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové. Zkoumali topologické vlastnosti hmoty | Foto: Reuters

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme