Nobelovu cenu za lékařství získal Robert Edwards

Týden, na který čeká celý vědecký svět právě začal. Švédská akademie vyhlašuje laureáty Nobelových cen. Asi nejsledovanější je Nobelova cena za mír, kterou se dozvíme až v pátek. Mezitím nás čeká ještě fyzika, chemie a literatura. Dnes akademie oznámila, kdo získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robert Edwards

Robert Edwards

Britský fysiolog Robert Edwards získal letošní Nobelovu cenu díky své práci na umělém oplodnění. V 60. letech navzdory společenskému odporu zkoumal možnosti takzvaného IVF.

Přehrát

00:00 / 00:00

Doktor Martin Hrehorčák, vedoucí gynekolog Centra reprodukční medicíny Fakultní nemocnice v Motole v Ozvěnách dne

Lidem přišel jeho výzkum jako nepřirozený. Ale Edwards se nenechal zastavit a postupně přišel na to jak aktivovat spermie mimo tělo a jak vyživovat embryo v prvních dnech po oplodnění.

V červenci 1978 se narodila první holčička „ze zkumavky". Díky Edwardsovi má dnes mnoho neplodných páru alespoň naději na potomka.

Unikátní spojení vědy a aplikované medicíny

Doktor Martin Hrehorčák, vedoucí gynekolog Centra reprodukční medicíny Fakultní nemocnice v Motole označil udělení ceny za nezpochybnitelné. Připomněl že Edwards spolu s gynekologem Patrickem Steptoem přinesli před 32 lety metodu, která je unikátním spojením vědy aplikované medicíny.

Lékařka se zkumavkou (ilustrační foto) | Foto: Stockbyte

„Edwards byl osloven profesorem septem k navázání spolupráce a od roku 1966 do roku 1978 vyvíjeli technologii, která vedla k narození prvního dítěte „ze zkumavky.“ Převratný byl i přístup, protože v oněch letech byl velký populační boom a svět se spíše pohyboval k antikoncepci a omezení porodnosti,“ připomněl Hrehorčák.

Současně poznamenal, že nyní se výzkum posouvá i k získání pohlavních buněk z jiných, například kmenových. „Bude to další velký mezník.“

Reprodukční schopnost neklesá

Jak řekl Karel Řežábek, vedoucí lékař Centra asistované reprodukce - Apolinář - z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Praha ve Světě o třetí, nepovažuje zvyšující se neschopnost lidí reprodukce za alarmující. „Protože ti lidé si za to mohou sami. Hlavním důvodem je, že ženy odkládají termín početí na stále pozdější věk. Kdyby se trend zvrátil, situace se vylepší.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Řežábek, vedoucí lékař Centra asistované reprodukce - Apolinář - z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Praha ve Světě o třetí

„Nicméně i bez tohoto trendu je část párů, které jsou neplodné a těm může asistovaná reprodukce pomoci,“ zdůraznil Řežábek, podle něhož jsou v zásadě hmotné podmínky pro reprodukční schopnost dobré.

Popsal také hlavní genetické příčiny neplodnosti žen: nedozrávání vajíček, nebo se nemohou ucpanými vejcovody dostat do dělohy. U mužů je zastoupení neplodnosti prakticky stejné jako u žen.

Po dnešní ceně za medicínu bude zítra následovat oznámení laureáta za fyziku a ve středu za chemii. Ve čtvrtek vyhlásí Švédská akademie ve Stockholmu jméno nositele Nobelovy ceny za literaturu a v pátek bude v Oslo zveřejněn držitel ceny za mír. Zvláště tato cena v posledních letech vyvolala řadu diskusí a námitek, a to i díky loňskému výběru teprve čerstvého amerického prezidenta Baracka Obamy. Čekání na cenu za mír je proto provázeno zvláštním napětím.

Milan Kopp, Ondřej Bouda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme