Objev českých vědců pomůže vybrat vhodné embryo pro umělé oplodnění

Páry snažící se o umělé oplodnění by mohly mít vyšší šanci úspěšné otěhotnění. Umožnit by jim to mohly nové poznatky českých vědců v oblasti embryonálního vývoje. Tým Josefa Fulky zjistil, že se plod po určitém čase může vyvíjet i bez tzv. jadérek. Matky by tak v budoucnu mohly dostat embryo, které se bude správně a naplno vyvíjet.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD | Foto: Filip Jandourek

„Zjištění může pomoci k tomu, že bude vybráno k transferu embryo s největším potenciálem k úspěšnému otěhotnění v rámci cyklu mimotělního oplodnění,“ potvrzuje to gynekoložka Alena Langerová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jadérka jsou v embryu nezbytná jen 8 hodin, zjistili čeští vědci. Jejich výzkum by mohl výrazně zvýšit šance při umělém oplodnění. Podrobnosti přinesl ve vysílání redaktor ČRo Vojtěch Koval

S poznatkem, že embryo má určitou část, která je klíčová pro jeho vývoj, přišel Josef Fulka spolu se svým týmem už v roce 2008. Tuto část buňky vědci pojmenovali jadérko.

Výzkumníci se původně domnívali, že jadérko musí být v plodu přítomno po celou dobu jeho vývoje. Díky pokusům na myších ale zjistili, že hlavním faktorem je čas, po který jadérko v embryu zůstane. Pro další vývoj plodu je podle nich nezbytné jen v prvních osmi hodinách po oplodnění.

„Dříve se předpokládalo, že jadérko ve vejcích a v embryích, v zygotách, je nesmrtelná organela. Náš výzkum dokázal, že tomu tak v podstatě není, že je důležité jen v určité fázi po oplodnění,“ popisuje Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Problém s početím má v Česku každá pátá dvojice. Lékaři radí těhotenství neodkládat

Číst článek

Když vědci zkusili jadérko odstranit z myšího plodu po osmi hodinách od oplození, narodilo se mrtvé mládě. Když ho vyjmuli po delším časovém úseku, mládě se plně vyvinulo a narodilo se živé.

Centrum asistované reprodukce. Na monitoru je vidět dělení vajíčka | Foto: Eva Rajlichová

Odborníci doposud pracovali jen s laboratorními zvířaty. Nyní by postup mohly začít používat kliniky umělého oplodnění. Vědci tvrdí, že jejich poznatek může pomoci zpřesnit stanovení rizika vzniku chromozomálních vad u plodu, jako je Downův syndrom a podobně.

Jedním z hodnotících kritérií pro výběr vhodného embrya totiž může být to, jak vypadají jadérka v embryích těsně po oplození. „Modifikuje to genetický materiál otce i matky. Pokud to tam není, tak je špatně zmodifikováno a ovlivňuje to průběh dalšího dělení,“ dodává Fulka.

Díky mimotělnímu oplodnění se v Česku ročně narodí asi tři až čtyři procenta dětí. V roce 2013 jich tímto způsobem přišly na svět asi čtyři tisíce. České kliniky ročně provedou kolem 25 tisíc cyklů umělého oplodnění, asi pět tisíc klientek přijíždí ze zahraničí.

Obecná míra plodnosti a průměrný věk matek při narození 1. dítěte v ČR v letech 1990 - 2013 | Foto: ÚZIS

ČRo, Pavla Lioliasová, Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme